Za totáče to měli doma jen ti nejmocnější: Dnes se to povaluje v antikvariátu, v roce 2022 se vydražil za neuvěřitelných 1 260 000 korun

Za totáče to měli doma jen ti nejmocnější: Dnes se to povaluje v antikvariátu, v roce 2022 se vydražil za neuvěřitelných 1 260 000 korun

Foto: Lukáš Řezník / Creative commons, CC-BY-SA

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Staré poukázky z dob socialismu, které kdysi vlastnila jen hrstka privilegovaných, se dnes staly zlatým dolem pro sběratele. Jeden takový zdánlivě bezcenný kousek papíru se nedávno vydražil za více než milion korun!

Obsah článku
  1. Tuzexové bony: Vstupenka do světa západního luxusu
  2. Ze skrýše pod matrací na aukční síň
  3. Nejen bony – další poklady z doby "totáče"
  4. Elektronika značky Tesla
  5. Knihy a publikace
  6. Mince a bankovky

Tuzexové bony: Vstupenka do světa západního luxusu

V dobách komunistického režimu v Československu existovala speciální síť obchodů zvaná Tuzex, kde se prodávalo nedostatkové zahraniční zboží. Koupit si zde džíny značky Wrangler, kvalitní kávu nebo západní elektroniku ale nebylo pro běžného občana vůbec jednoduché. Platit se zde totiž nesmělo běžnými československými korunami, ale pouze speciálními poukázkami - tzv. bony.

Tyto poukázky, oficiálně nazývané "tuzexové koruny" nebo "odběrní poukazy", sloužily jako exkluzivní měna, kterou si mohli oficiálně pořizovat jen lidé pracující v zahraničí nebo ti s přístupem k západním valutám. Pro většinu obyvatelstva byla možnost získat bony velmi omezená, často je museli kupovat na černém trhu od veksláků za několikanásobek jejich nominální hodnoty.

V určitém ohledu byl Tuzex státem provozovaná pračka na špinavé peníze,

vysvětluje historik Adam Havlík.

Protože se dobře vědělo, že nemalá část cizích měn, která tekla do Tuzexu a tím do státní kasy, pocházela z černého trhu.

Ze skrýše pod matrací na aukční síň

Co by před desítkami let nikdo nečekal, se stalo skutečností. Tyto kdysi běžné papírky se proměnily v netušené bohatství. V roce 2022 se padesátihaléřový bon z roku 1959 vydražil za neuvěřitelných 1 260 000 korun. Tento rekordní prodej není ojedinělý – sběratelé jsou za vzácnější kusy ochotni platit horentní sumy.

Je vidět, že zájem o starou měnu je stále na vzestupu. A měna přitahuje pozornost nejenom sběratelů, ale i investorů, kteří přemýšlí, jak v dnešní nejisté době uložit volné peněžní prostředky,

uvedl spolumajitel aukční společnosti Bankovky.com.

Paradoxně většina lidí po revoluci tyto poukázky vyhodila jako bezcenné papírky. Tuzexové bony totiž ztratily svou původní funkci a mnozí netušili, že se z nich jednou stanou cenné sběratelské předměty, za které dnes mohou dostat až milion Kč.

Nejen bony – další poklady z doby "totáče"

Elektronika značky Tesla

Československá značka Tesla produkovala během komunistické éry širokou škálu elektroniky, od rádií po zesilovače. Některé modely, jako například zesilovač Tesla Studio 70, jsou dnes ceněnými sběratelskými kousky. Tyto přístroje jsou vyhledávány nejen pro svůj historický význam, ale překvapivě i pro jejich zvuk, který někteří audiofili považují za výjimečný.

Knihy a publikace

V antikvariátech se občas objeví vzácné publikace z komunistické éry. Nejcennější jsou často zakázané knihy, které vycházely v samizdatu nebo v exilových nakladatelstvích. V kategorii "Komunistická éra" můžete nalézt například knihy jako "Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice" z roku 1950, ale i díla marxistických klasiků, která dnes mají především historickou hodnotu.

Mince a bankovky

Staré československé bankovky a mince z období socialismu dnes mohou mít hodnotu mnohonásobně převyšující jejich původní nominální hodnotu. Například bankovka Československo - 25 Kčs z roku 1958 se prodává až za 1 999 Kč

Prohledat půdu se tedy rozhodně vyplatí. Pokud patříte do rodiny, která si ráda schovává staré předměty, je dost pravděpodobné, že některé z nich dnes mohou mít obrovskou hodnotu. Zkuste se proto podívat, v mžiku by vám jejich prodej mohl změnit celý život.

Reklama
Zdroje článku:
Reklama