Téměř 3x vyšší než Mount Everest: taková je sopka nacházející se na Marsu

Svou vulkanickou činností se sopky nesnaží zaujmout jen na povrchu planety Země, nýbrž i mimo ni, a to na Marsu. Nejvyšší sopka planety Mars - Olympus Mons, dosahuje výšky téměř 22 kilometrů, což z ní dělá horu téměř 3x větší, než je nejvyšší hora planety Země Mount Everest. Jak na Marsu sopka vznikla a je pořád aktivní? 

Sopka na Marsu je téměř 3x vyšší než Mount Everest

Ačkoliv sopky na planetě Zemi, zvláště ty aktivní, lidi a vulkanology zaměstnávají určitě více, o pozornost si říkají také sopky na planetě Mars, a že jich tam je! Člověka, který vesmír běžně nezkoumá, možná ani nenapadne, že se na Marsu může nacházet sopka téměř až 3x vyšší, než je nejvyšší hora na světě Mount Everest.

Zatímco Mount Everest měří 8 850 metrů, vesmírná sopka Olympus Mons je téměř 3x vyšší. Je to nejvyšší sopka sluneční soustavy a je součástí vesmírné oblasti zvané Tharsis. Pro představu je základna sopky velká jako území Francie Sama sopka je široká asi 600 kilometrů. 

Je to klasická štítová sopka s několikanásobnou kalderou na svém povrchu.Oblast Tharsis, kde se nejvyšší sopka ve vesmíru nachází, má tektonicko-sopečný původ a leží poblíž rovníku na západní polokouli planety.

Tato oblast, kde se mimochodem nachází až 12 dalších větších sopek, není jedinou sopečnou oblastí na Marsu. Jiná, ne však tolik zajímavá oblast se nachází také na severní polokouli planety. Sopky na Marsu jsou v současnosti neaktivní. K tomu, jak staré jsou a kdy naposled byly aktivní, se vědci museli dopracovat. 

Mars „soptil” naposledy asi před 100 milióny let, ale možná i dříve

Dříve nebylo úplně jasné, kdy byly sopky na planetě Mars naposledy aktivní. I teď to nelze spočítat s úplnou přesností. Vyvrácena je však prvotní domněnka odborníků, a to, že na planetě Mars probíhala sopečná činnost především krátce po vzniku planety.

Tento údaj byl vyvrácen vulkanology, kteří podle snímků i vzorků zjistili, že to není úplně pravda. Podle mladší lávy, která přikryla starší povrch i podle nízkých štítových sopek se vědci dopočítali, že sopky na Marsu byly naposledy aktivní asi před stovkou miliónu let. A to je podle vědců a hlavně z geologického pohledu poměrně nedávno.

Některé důkazy a poznatky dokonce hovoří o výbuchu sopky, který se měl odehrát před 50 tisíci lety, a to v oblasti Elysium Plantia. To však není všechno, sonda, která byla na Mars vyslána v roce 2018, na planetě zaznamenala několik desítek otřesů, které mohou znamenat, že jsou sopky pod svým povrchem stále aktivní.

Vulkanická činnost a teplo uvnitř planety může navíc rozmrazit led, který se vyskytuje těsně pod povrchem Marsu, čímž by na Marsu existovala i voda. A je jasné, že kde je voda, tam je i život. 

„Vědci zjistili, že při svém vzniku i desítky milionů let poté měla planeta Mars svůj vlastní zdroj vnitřního tepla, které tavilo horniny uvnitř planety a vytlačovalo je na povrch. Kvůli rozsáhlé vulkanické činnosti, která na Marsu panovala ještě asi před 100 miliony lety, Mars teď vypadá, tak jak vypadá. Jeho povrch je samý kráter.”

Svou horu mají bohové také na Marsu 

A komu by se zdál název sopky na Marsu povědomý, může si být jistý, že sopku vulkanologové pojmenovali podle bájné hory Olymp, kde podle pověstí sídlili starověcí bohové. Ti svou horu nemají jen v Řecku, nýbrž i na Marsu.

Sopka se tak ale nejmenovala vždycky. Jejím původním názvem byl Nix Olympica, který lze přeložit jako sněhy Olympu. To proto, že sopku vědci původně viděli bíle, a to kvůli mračen z oxidu uhličitého a vody. Jak už jsme říkali, sopka Olympus Mons není v oblasti Tharsis sama. Spolu s dalšími vysokými sopkami Arsia Mons, Pavonis Mons a Ascraeus Mons tvoří působivý řetězec sopek.