Našli to zaprášené ve sklepě a teď se před nimi sběratelé klaní a nabízejí horentní sumy. Nemáte to tam náhodou taky?

Do sklepa většinou míří to, co nepotřebujeme. Mezistanice před úplným vyhozením. Jenže milovníci starožitností nebo pozůstalostí moc dobře vědí, že často tu jsou poklady. Přesně víme, co může mít velkou hodnotu. Navíc to možná právě ve vašem starém sklepě někde na chalupě může být.

Otázkou je, jak ocenit nejrůznější předměty. Cest máme více.

Tři cesty k určení hodnoty

Nejspolehlivější cestou je najít si někoho, nejlépe známého, kdo umí oceňovat starožitnosti. Od něj můžete čekat relevantní odpověď.

Druhou možností jsou provozovatelé vyklízecích firem nebo přímo firem zabývajícími se pozůstalostmi a starožitnostmi. Protože jde ale o obchod, je dobré si jejich informace ověřit ještě někým dalším.

Další cestou je projít nákupní a aukční fóra na internetu, různé bazary a podívat se, jestli se daný kousek už  za nějakou cenu neprodává, nebo po něm není poptávka. 

Často právě to nejcennější vyhazujeme. Sběratelé starožitných pracovních nástrojů nepatří mezi početnou, ale jejich úlovky jsou vysoce ceněné. Vnímají své sbírky také jako stroje času. Kolik jen za tuto dobu vzniklo nových a inovativních kousků? A nebýt stále lepších inovativních nápadů, nebyly by naše hobby markety přeplněny stále lepšími pilami, bruskami nebo šroubováky.

Teoreticky může mít velkou hodnotu třeba starý rýč po babičce.

Ceny se stanovují dvojím způsobem

Samozřejmě ocenění je záležitostí odborníků nebo zkušených sběratelů, tam jdeme spíše po tržní ceně.

Pro někoho je ovšem vyšší hodnotou sentimentální cena. Ta určuje, jestli danou věc „po babičce“ vůbec prodáme,  nebo za jakou cenu koupíme něco, po čem z různých osobních důvodů koupíme. 

Přečtěte si také

Než vyhodíte staré věci, přečtěte si toto! Poklad může ležet právě u vaší babičky

3. 5. 2025

Co určuje hodnotu?

Stáří

Čím starší, tím by měl být daný kousek i hodnotnější. Z tohoto důvodu o některé náčiní jeví zájem například muzea.

Vzácnost

Čím méně něčeho existuje, tím to je hodnotnější. Některých nástrojů  nebylo vyrobeno příliš mnoho. Jiné se zase brzy ničily a najít zachovalý ve staré sbírce, není jednoduché. 

Zachovalost

Roli hraje také to, v jakém stavu se nářadí zachovalo. Starožitná kladiva, topůrka, různé postroje na koně, hrabla, kovářské náčiní, v čím lepším stavu toto bude, tím vyšší cenu si můžete říct. Starožitný hoblík, který stále ještě dokáže ohoblovat prkno bude cennější než polorozbitý kousek.

A jaké značky jsou nejžádanější?

Máte-li ve sklepě nástroje těchto značek, pak můžete mít doslova poklad:

• Stanley (celé sady nářadí i jednotlivé kusy)
• Norris (hoblíky…)
• Disston (kvalitní pily, některé zdobené)
• Winchester a jejich nástroje (primárně vyráběli zbraně, o to více jsou nástroje, nejčastěji klíče, cenné)
• Aciera (například frézy, později se věnovali výrobě hodinek)
• Tona (sady klíčů a nářadí)

Co hledat na nářadí?

Značky, identifikační kody, sériová čísla nebo data. Na některé cennosti se můžete podívat na speciálních stránkách. Nezatracujte ani zahraniční kousky, nikdy nevíte, kdo vašemu pradědečkovi daroval třeba starý dobrý Stanley vrták.