- Když se na stole objevila huspenina
- Dršťková polévka – láska na první lžíci nebo celoživotní odpor?
- Točeňák – nostalgická vzpomínka nebo gastronomický hřích?
- Kyselo – polévka, která rozděluje rodiny dodnes
- Stravovací návyky jako generační propast
- Bramborák – vzácná výjimka, na které se shodnou všichni
Pro babičky to byl hnus, ale dědové se po tom mohli utlouct. My jsme jako děti jen nechápavě kroutili hlavou
Vzpomínáte si na rodinné obědy, kdy děda s neskrývaným potěšením hltal pokrm, při kterém se babička jen ošklíbala? Některá tradiční česká jídla dokázala vykouzlit naprostý rozpor v chutích generací a vyvolávala u dětí jen nechápavé pohledy.
Když se na stole objevila huspenina
Na první pohled nenápadná, ale hned rozpoznatelná od těch šizených z obchodů – domácí tlačenka a sulc patřily mezi jídla, která vyvolávala silné emoce. Zatímco mnoho dědečků považovalo tlačenku za vrchol řeznického a kulinářského umění, babičky často takové nadšení nesdílely. Pro děti byla zase tato rosolovitá hmota s kousky masa absolutní záhadou.
Sulc neboli huspenina byl základním produktem každé vesnické zabijačky. Výbornou tlačenku a dokonalý sulc si můžeme vyrobit i dnes v každé domácnosti, ačkoliv ne každý po tom touží. Děti obvykle nad tím jen kroutily hlavou.
Dršťková polévka – láska na první lžíci nebo celoživotní odpor?
Jedno z nejvíce polarizujících jídel české kuchyně byla bezpochyby dršťková polévka. Muži ji milovali, ženy k ní měly často rezervovaný vztah a děti se dělily na dva nesmiřitelné tábory.
Příprava pravé dršťkové polévky začínala důkladným očištěním drštěk: Dršťky dobře vypereme v několika vodách (nejméně třikrát), nakrájíme na menší kousky a vložíme do vlažné vody. Voda se musela vyměnit nejméně třikrát – už jen tento proces přípravy byl pro mnohé dostačujícím důvodem k odporu.
Dršťkovka byla ale zároveň příkladem toho, jak naše babičky neváhaly věnovat svůj čas tomu, aby spotřebovaly vše, co se dalo a připravily rodině vydatné jídlo. A to i když samy nepatřily mezi její největší fanynky.
Točeňák – nostalgická vzpomínka nebo gastronomický hřích?
Mezi další jídla, která vyvolávala protichůdné reakce, patřil točený salám, lidově "točeňák". Není to ani průměrná gastronomie, je to spíše dno negastronomie. Myslím, že neexistuje žádný uznávaný recept, který by točený salám obsahoval. Přesto pro mnohé představuje silnou sentimentální vzpomínku.
Dodnes si mnozí vybavují situaci ze svého dětství: Je zima, venku mrzne, my vystupujeme z trolejbusu a pod nohama nám křupe sníh... Když vcházíme do domu, je cítit krásné teplo a v kuchyni již voní točený salám, který se vaří ve vodě. Pro dědy to byla pochoutka, babičky to často tolerovaly jako levnou alternativu, ale skutečné kulinářské nadšení pro tento výrobek většinou nesdílely.
Kyselo – polévka, která rozděluje rodiny dodnes
Tradiční kyselo z dolního Pojizeří představovalo další pokrm, u kterého se názory výrazně rozcházely. Tato polévka z chlebového kvásku s houbami a vejcem se připravovala s kyselou smetanou a podávala se s brambory na loupačku.
Mezi recepty našich babiček, které se dodnes těší oblibě, a dokonce si našly místo i v restauracích, patří kyselo. Jeho specifická chuť byla ale často předmětem sporů – dědové si ho zpravidla nemohli vynachválit, zatímco babičky k němu měly pragmatičtější přístup a děti ho mnohdy odbývaly jako "divnou kyselou polévku".
Stravovací návyky jako generační propast
Není náhodou, že stravovací návyky patří nyní k největším rozdílům mezi generacemi. Co bylo dříve běžné, dnes už často neobstojí. Svíčková, rajská, ovocné knedlíky či jiné klasiky uměly babičky přece nejlíp. Jenže stravovací návyky mladých se změnily a kvůli jídlu často dochází k hádkám v rodinách.
Bramborák – vzácná výjimka, na které se shodnou všichni
Zajímavou výjimkou mezi polarizujícími jídly jsou bramboráky. Ty představují jeden z mála pokrmů, na kterých se dokázaly shodnout všechny generace. Bramborák je od slova brambora, a tak by měl mít co nejbramborovější chuť... Jistě po mně nebudete chtít recept s příměsí cukety, mrkve nebo celeru, ale dáme si vespolek zapravdu, že nám jde o dokonalost zvoucí křupavý okraj, hebce měkký vnitřek a chuť vystřelenou do výšin česnekem a majoránkou.
Pokud chcete vědět, jak udělat takové dobré bramboráky, tak neváhejte mrknout!