Želary patří mezi nejvýraznější české filmy: Syrový příběh z války dodnes rezonuje
Foto: Archiv ČT
3 min
Patří mezi nejcharismatičtější české herečky a každému filmu vtiskne nezapomenutelnou atmosféru. Usaďte se pohodlně, tenhle film nejspíš znáte, ale o to raději si ho připomenete.
Reklama
Večerní filmová lahůdka vznikla ve spolupráci se slovenskými i rakouskými tvůrci. Přeneseme se do čtyřicátých let, doby okupace a protektorátu.
Eliška je mladá dívka, toho času z důvodu uzavření vysokých škol nedostudovaná lékařka. Pracuje jako zdravotní sestra v městské nemocnici, má milostný poměr se sympatickým a úspěšným chirurgem Richardem. Eliška i Richard, stejně jako jejich společný přítel, doktor Chládek, jsou zapojeni do domácího odboje. Jedné noci přivezou na chirurgickou kliniku těžce poraněného muže, venkovana ze vzdálených pohraničních hor.
Silný film, který vás nenechá vydechnout
Je to jeden z nejdojemnějších filmů, který se umisťuje v žebříčku filmů, které nejsou diváci schopni dokoukat. Z různých důvodů. Dojetí, bolest, rozporuplnost se dá krájet. Každý tu nejde odraz svého vlastního života. Lidské osudy se dost často opakují, jen v jiných reáliích. Tady jsme v oblíbené oblasti Žítkové a Kopanic. Výběr lokací trval filmařům čtyři roky.
Skvělé herecké obsazení, které příběhu dodalo atmosféru
Snímek je výborně natočený, námět je skvěle napsaný, ale o hereckém obsazení mají někteří diváci pochybnosti. Neohromí. Někteří i píší, že neherci a komparz se se svými rolemi vypořádal lépe.
Řeč je o filmu, který se natáčel v roce 2003 a hraje v něm Aňa Geislerová, György Cserhalmi, Jaroslava Adamová, Jaroslav Dušek nebo Ivan Trojan. Zahrála si tu také již devadesátiletá Zita Kabátová. Možná někteří působí nenápadně, ale ve skutečnosti právě to dodalo celému příběhu tu děsivost. Možná právě takovou, kterou autorka svému příběhu vdechla, jak později přiznala.
Želary (2003) jsou ale v zahraničí nejvýdělečnějším filmem vůbec. Odhadem byly jeho náklady 50 milionů korun, v zahraničí vydělal přes 340 milionů korun.
Reálný příběh byl mnohem drsnější
Po mnoha letech z filmu může zbýt jen drsnost a bolest. Zanechá ve vás stopu. Autorka předlohy Květa Legátová přiznala, že její příběh je z poloviny fikce, z poloviny pravda. Později dodala, že syrovost prostředí, týrání a bezohlednost byla mnohem drsnější než vylíčila. Prý taková, že by to kniha neunesla. Snad proto je dobře, že postavy jsou nevýrazné, zvláštní, snové. Divák pak má víc prostoru pro vlastní fobie a traumata. Ne, jako mladá dívka bych takový film vidět nechtěla. Doslova probouzí to, co prožívaly jejich matky, babičky a prababičky.
Film Želary (2003) uvidíte ve středu 22. dubna ve 21:35 na programu ČT 1.
