Karel IV. neuměl česky a přežil pokus o vraždu. A to není všechno, co jste možná nevěděli
Foto: Jakub Hałun / Creative commons, CC-BY-SA
O Karlovi IV. dnes existuje celá řada informací. Většina se přitom zaměřuje na jeho úspěchy a obecně známé věci. Existují však o něm i takové zprávy, které jste možná netušili. Které to jsou?
Českého vladaře Karla IV. asi není třeba sáhodlouze představovat. Jedná se o jednoho z nejúspěšnějších králů z našich končin. Přesto však lze napříč dochovanými zdroji najít informace, které vás možná i po tolika staletích od konce jeho vlády překvapí.
Hovořil pěti jazyky, čeština mezi nimi však chyběla
Karel IV. se ve svém životopise Vita Caroli hlásí k tomu, že hovořil plynule pěti jazyky. Paradoxem a pro mnohé překvapením pak bude, že mezi nimi nebyla čeština. Bývalý český král dokázal plynule hovořit a diskutovat na nejrůznější komplexní témata například v němčině, italštině či francouzštině, češtinu však dle jeho slov zapomněl. Na vině byl pravděpodobně jeho odjezd do Francie, kde strávil celkem sedm let. Po návratu do vlasti se tak musel svůj rodný jazyk znovu naučit. Pak však udělal něco zcela převratného: když rozšířil Prahu asi o trojnásobek přístavbou Nového Města, které je dodnes považováno za klenot metropole. Pozval zde celou řadu mimopražských obyvatel, aby pomohli rozšířit populaci v hlavním městě.
Celkem měl čtyři manželky a dvanáct dětí
Za svůj poměrně dlouhý život se Karel IV. oženil se čtyřmi manželkami. První lásku, Blanku z Valois, mu domluvil jeho otec Jan Lucemburský. Svatba proběhla v roce 1323. Tehdy jim oběma bylo teprve sedm let. Společně žili zhruba 25 let. Blanka zemřela 1. srpna roku 1348 po krátké nemoci. Přestože byl král ztrátou zarmoucen, již o rok později si vzal svou druhou ženu, Annu Falckou. Ta však zemřela o pár let později ve svých 23 letech. Třetí láskou krále byla Anna Svídnická. Karel IV. potřeboval před sňatkem získat povolení papeže z důvodu příbuzenských vztahů mezi manželi. I třetí manželku však vladař ztratil, tentokrát při porodu. O rok později zkusil své štěstí napočtvrté u Alžběty Pomořanské. Společně spolu vládli dalších 15 let, než v roce 1378 Karel zemřel, a na přibližně stejnou dobu nechal Alžbětu vdovou.
Celkem zplodil Karel IV. se svými čtyřmi manželkami dvanáct dětí. Bohužel se však řada z nich nedožila dospělosti. U některých potomků se nedochovaly ani jejich jména. Poměrně logicky pak nejvíce pozornosti věnoval svému synovi Václavu IV., který se po jeho smrti stal českým králem.
Přežil pokus o vraždu i vlastní poranění páteře
Traduje se, že v době jeho bujarého mládí na panství Lucca v Itálii se Karla IV. někdo pokusil otrávit. Proslýchá se, že na vině mohl být manžel některé z místních dam, se kterou měl mít český král poměr. Pravděpodobnější však je, že pokus o otravu byl politicky motivovaným činem.
Karel byl i v pozdějším věku strůjcem svého osudu a nezřídka si přitom zahrával se svým vlastním životem. V roce 1350 si při rytířském klání poranil páteř a už nikdy se nedokázal pořádně narovnat, což zapříčinilo konec jeho rytířských radovánek. Karlova druhá manželka, Anna Falcká, se nad lehkým znetvořením svého manžela velmi pohoršovala a výrazně to ovlivnilo jejich vztah. Paradoxně si brzy poté Anna při zuřivé jízdě na koni zlomila vaz. Zůstává tak otázkou, zdali šlo skutečně o nehodu, nebo bylo úmrtí naplánováno?
Byl významným spisovatelem a autorem řady děl
Karel IV. zvládal kromě panování také věnovat dostatek času vlastnímu seberozvoji. To se týká také spisovatelství. Kromě vlastního životopisu Vita Caroli (Život Karlův) sepsal například text Morality, které byly jakýmsi souborem praktických rad a pouček pro život, přičemž měly původně sloužit jako vzor pro následníka trůnu, syna Václava. Taktéž se mu připisuje autorství Legendy o svatém Václavu, která poměrně nedávno vyšla v novém vydání. Kromě toho pak Karel IV. sbíral texty světových autorů a přátelil se s několika filozofy a básníky mezi něž se řadil i Francesco Petrarca, se kterým udržoval pravidelnou písemnou korespondenci.