Vědci vyvrtali 900 m hlubokou díru do ledu v Antarktidě. Čekali mrtvé dno, našli tam život

Vědci vyvrtali 900 m hlubokou díru do ledu v Antarktidě. Čekali mrtvé dno, našli tam život

Foto: Pexels

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Vědci se chtěli dostat k mořskému dnu pod antarktickým ledovcem. Do 900 metrů silné vrstvy ledu proto vyvrtali otvor a spustili do něj kameru. Očekávali bahno a sedimenty, které potřebovali pro svůj výzkum. Místo toho narazili na velký balvan pokrytý podivnými živými organismy

Reklama
Obsah článku
  1. Život v naprosté tmě a při teplotě pod bodem mrazu
  2. Kde berou potravu, když k nim nedosáhne slunce?
  3. Antarktida stále skrývá neprobádaný svět

K neobvyklému nálezu došlo v oblasti šelfového ledovce Filchner-Ronne ve Weddellově moři. Výzkumníci z British Antarctic Survey zde v rámci geologického průzkumu vrtali do ledové masy, která plave na hladině oceánu. Nehledali přitom nové živočišné druhy. Zajímaly je vzorky usazenin na dně, které by jim pomohly lépe poznat zdejší prostředí.

Když ale vrtací zařízení narazilo na pevnou překážku, ukázalo se, že místo očekávaného sedimentu leží na dně velký kámen. Teprve záběry podvodní kamery odhalily, že na jeho povrchu žije celé společenství organismů.

Život v naprosté tmě a při teplotě pod bodem mrazu

Místo nálezu bylo pro vědce mimořádně překvapivé. Balvan se nacházel přibližně 260 kilometrů od okraje šelfového ledovce, pod téměř nepřístupnou ledovou masou. Nad ním leželo zhruba 900 metrů ledu a v okolní vodě panovala teplota kolem minus 2,2 stupně Celsia. Sluneční světlo se sem vůbec nedostává.

Na záběrech se objevily houby a další přisedlé organismy, které se držely kamene. Některé připomínaly drobné houby na stopkách, jiné vytvářely podivné vláknité útvary. Vědci zaznamenali také další živočichy, jejichž přesnou příslušnost se z dostupných snímků nepodařilo určit.

Výzkumníci nález označili za první zaznamenaný případ takového společenství přisedlých živočichů na pevném podkladu hluboko pod antarktickým šelfovým ledovcem. Výsledky studie zveřejnil časopis Frontiers in Marine Science v únoru 2021.

Kde berou potravu, když k nim nedosáhne slunce?

Největší záhada je, čím se tito tvorové živí. Většina známých mořských ekosystémů je totiž přímo či nepřímo závislá na sluneční energii. Rostlinný plankton využívá světlo k fotosyntéze a následně se stává potravou pro další organismy. Pod antarktickým ledem však tento běžný potravní řetězec fungovat nemůže.

Nalezené houby a další organismy pravděpodobně patří mezi filtrátory. Z vody zachycují drobné organické částice a další živiny, které kolem nich proudí. Jenže ani to nevysvětluje, jak se k nim potrava dostává v takovém množství, aby zde mohlo existovat celé společenství.

Podle výpočtů výzkumníků se totiž nejbližší oblast, kde probíhá fotosyntéza a vzniká potrava pro mořské organismy, nachází vzhledem k místním mořským proudům ve vzdálenosti přibližně 625 až 1500 kilometrů. Živiny tedy musí urazit mimořádně dlouhou cestu.

Vědci připouštějí, že část živin může pocházet z jiných zdrojů, například z chemických procesů na mořském dně. Zatím ale neměli možnost nalezené organismy přímo odebrat a podrobně je prozkoumat. Získat vzorky z takto vzdáleného a hluboko ukrytého prostředí by byl mimořádně náročný úkol.

Antarktida stále skrývá neprobádaný svět

Objev to byl pro vědce převratný. Doposud se předpokládalo, že čím dál se člověk dostane pod led od otevřeného oceánu, tím méně života tam najde. Nový nález ukázal, že skutečnost je mnohem složitější - a "živější".

Pod plovoucími ledovými šelfy se nachází obrovské prostředí, o kterém toho stále víme velmi málo. Podle výzkumníků pokrývají tyto ledové masy přibližně třetinu antarktického kontinentálního šelfu. Většina zdejšího mořského dna přitom zůstává prakticky neprozkoumaná.

Další výzkum je důležitý také kvůli změnám klimatu. Pokud by se některé ledové šelfy rozpadly, prostředí, které po dlouhou dobu zůstávalo oddělené od okolního oceánu, by se zásadně změnilo. Vědci proto chtějí zjistit, jak zdejší organismy žijí, odkud získávají energii a jak citlivé jsou na změny svého prostředí.

Nález z roku 2021 tak připomněl, že ani v jednom z nejnehostinnějších koutů planety nemusí být život tak vzácný, jak jsme si dosud mysleli.

Reklama

Možná jste zmeškali

První evropští zemědělci se dožívali 19 až 24 let. Z jasných příčin více umíraly ženy

První evropští zemědělci se dožívali 19 až 24 let. Z jasných příčin…

Lidská kultura a společenské vztahy našich předků se začaly masivně rozvíjet zhruba před 10 tisíci lety, kdy to umožnila radikální změna podnebí a celkově vhodné „načasování“. Připravenost lidí především z oblasti Předního východu přejít na nový způsob hospodaření změna klimatu už jen akcelerovala. A začal nový historický veletoč.

Fabergého vejce – symbol dokonalosti šperkařského umu

Fabergého vejce – symbol dokonalosti šperkařského umu

Kdo by neznal ikonické klenoty ve tvaru vejce, které zdobily klenotnici ruské carské rodiny. Ačkoli tradice jejich tvorby zanikla ve vřavě bolševické revoluce v roce 1917, i dnes nepřestanou udivovat svou precizností a fantazií.

Čaj: Říká se mu „Nejlepší lékař lidského těla“. Nápoj, který neobsahuje žádné cizorodé přísady. Jeho terapeutická hodnota je nevyčíslitelná

Čaj: Říká se mu „Nejlepší lékař lidského těla“. Nápoj, který…

Popularita a obliba nejrozšířenějšího nápoje světa má svůj základ v jeho medicínské hodnotě, nejen v příjemné chutí a stimulačních účincích. Historie nápoje říká, že jeho léčebné účinky byly známy již ve starověké Číně, kde má pití čaje svůj původ.

Bojga rajská je had plný záhad, který vás překvapí: Její tělo je přizpůsobeno k plachtění ve vzduchu

Bojga rajská je had plný záhad, který vás překvapí: Její tělo je…

Bojga rajská je jedno z nejzajímavějších zvířat, které obývá tropické a vlhké lesy celé Asie. Tento had, kterému se také někdy přezdívá „létající had“, je totiž známý svou schopností překonávat ve vzduchu velké vzdálenosti, což je chování, které se u těchto zvířat obvykle moc nevyskytuje.

V Evropě vznikla současná západní civilizace. Láká nejvíce turistů z celého světa

V Evropě vznikla současná západní civilizace. Láká nejvíce turistů z…

Společně s Asií a s Afrikou tvoří tzv. Starý svět - části světa, kde vznikly první velké civilizace a odkud se šířilo osídlení do zbývajících částí naší planety. Evropa je světadíl, kde vznikla současná tzv. západní civilizace.

Zapálený student zjistil, jak pomocí 3D tiskáren vyčistit Baltské moře od chemických zbraní z 2. světové války

Zapálený student zjistil, jak pomocí 3D tiskáren vyčistit Baltské…

Na dně Baltského moře se stále nachází neuvěřitelných 40 000 až 100 000 tun chemických zbraní z 2. světové války. Dawid Kramski z Vratislavské univerzity hledá způsob, jak moře vyčistit od arzenu, který je součástí těchto zbraní, a to pomocí polymerů používaných při 3D tisku.

Krocan je nezbytnou nutností každé domácnosti na Den díkůvzdání

Krocan je nezbytnou nutností každé domácnosti na Den díkůvzdání

Den díkůvzdání patří k nejvýznamnějším americkým svátkům. Pod tímto svátkem si můžeme představit rodinné sešlosti a tradiční bohaté tabule, kterým vévodí pečený krocan, brusinková omáčka a dýňový koláč. Proč se právě krocan stal hlavním symbolem tohoto svátku?

35 vteřin na postřeh. Většina lidí to vzdá u rozdílu číslo 5

35 vteřin na postřeh. Většina lidí to vzdá u rozdílu číslo 5

V tomto článku se podíváme na další trénink kognitivních funkcí, tentokrát ve formě hledání rozdílů. Čeká na vás obrázek, který vás zavede na moře, které ale skrývá osm odlišností. Najdete je všechny?

Význačný kosmonautik, popularizátor a neúnavný dobrák Antonín Vítek má svoji planetku s roztomilým jménem

Význačný kosmonautik, popularizátor a neúnavný dobrák Antonín Vítek…

Antonín Vítek se narodil v dobře situované právnické rodině, což mu bylo v pozdějších letech komunismu spíše na obtíž. I přes svůj tzv. buržoazní původ mohl vystudovat organickou chemii na Přírodovědné fakultě Karlovy univerzity.

Poloostrov na Smaragdovém pobřeží nemá takové renomé, přesto je to skutečný klenot

Poloostrov na Smaragdovém pobřeží nemá takové renomé, přesto je to…

Břidlicové a růžové pískovcové útesy, úchvatný panoramatický výhled na zátoky Saint-Malo a Saint-Brieuc, ornitologická rezervace, kde hnízdí stovky ptáků, maják či vřesoviště z něj činí výjimečné místo na nejzápadnějším poloostrově Francie, Bretaňském, na Smaragdovém pobřeží.

Doporučené články

RETROKVÍZ: České filmy před revolucí pod palbou. Tenhle kvíz nemilosrdně prověří i zkušené diváky

RETROKVÍZ: České filmy před revolucí pod palbou. Tenhle kvíz nemilosrdně prověří i zkušené diváky

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

Reklama