Pod Evropou vede 1000 let stará síť tunelů. Zasahují Česko. Funkce obřího labyrintu není zcela jasná
Sestoupíte pod zem a před sebou vidíte úzkou kamennou chodbu. Je tak nízká, že se v ní nedá normálně stát, a tak těsná, že se některými místy protáhnete jen po kolenou. Podobné podzemní prostory se nacházejí v několika evropských zemích včetně Česka. Jejich původní účel přitom archeologové dodnes nedokážou s jistotou vysvětlit.
Podzemní labyrinty, ve kterých se nemůžete pořádně narovnat
Tyto stavby mají v německy mluvících zemích zvláštní název Erdställe. Najdeme je především v Bavorsku a Rakousku, ale také v Čechách a na Moravě. Nejde o klasické sklepy, důlní štoly ani chodby vytesané pro pohodlný pohyb lidí. Jejich podoba je natolik neobvyklá, že dodnes vyvolává otázky.
Typická stavba se skládá z úzké chodby, několika malých komůrek a průlezů, které spojují jednotlivé části. Některé průchody jsou tak těsné, že jimi dospělý člověk musí prolézat po čtyřech. Jiné se směrem ke konci zužují, případně končí bez zjevného pokračování.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o nedokončené podzemní stavby. Jenže jejich uspořádání bývá promyšlené a některé prostory mají i složitější půdorys. V řadě případů navíc neexistuje žádný pohodlný přístup, který by odpovídal běžnému využívání sklepa nebo zásobárny.
Jak jsou staré a kdo je vybudoval?
Stáří je jedním z největších zdrojů sporů. Na internetu se objevují tvrzení, že podzemní chodby vznikly už před 10 až 12 tisíci lety a představují pozůstatek dávné civilizace. Pro takové datování však neexistují přesvědčivé archeologické důkazy.
Odborné výzkumy naopak ukazují především na středověký původ. U řady lokalit se vznik těchto prostor spojuje s obdobím přibližně od 11. do 15. století. Přesné datum se ale může lišit podle konkrétní stavby a ne všechny objekty se podařilo dostatečně prozkoumat.
Spekulace o jejich údajně mnohem starší původ rozšířili zejména rakouští autoři Heinrich a Ingrid Kuschovi. Ve svých knihách představili teorii o rozsáhlém systému podzemních chodeb, který měl vzniknout už v dávné minulosti. Jejich představy se dostaly i do médií a na internet, kde se postupně proměnily v příběh o tisíce let staré síti tunelů pod celou Evropou.
Archeologové a další odborníci však takové závěry nepovažují za prokázané. Kritici upozorňují mimo jiné na problematické interpretace nálezů a nedostatečné důkazy pro mimořádné stáří některých staveb.
Úkryt, sklad nebo místo zvláštních obřadů?
Mnohem záhadnější otázkou je, k čemu vlastně Erdställe sloužily. Je možné, že lidem poskytovaly úkryt v nebezpečných dobách. V období válek a loupeživých nájezdů mohl být nenápadný podzemní prostor užitečný pro krátkodobé ukrytí lidí nebo cenností.
Tato teorie má ale slabinu. Některé chodby jsou tak těsné a členité, že by se v nich větší počet lidí pohyboval velmi obtížně. Navíc většinou neposkytují dostatek prostoru pro delší pobyt.
Další hypotézy uvažují o skladování potravin nebo jiných předmětů. Podzemí mohlo nabízet stabilnější teplotu než povrch a chránit uložené věci před některými vnějšími vlivy. Ani tato možnost ale nevysvětluje všechny zvláštnosti jejich konstrukce.
Objevují se také úvahy o rituálním nebo symbolickém významu. Některé prostory mohly souviset s náboženskými představami a obřady, případně s tehdejším chápáním života, smrti a podsvětí. Ani pro tuto interpretaci však zatím neexistuje důkaz.
Je možné, že jednotlivé podzemní stavby ani neměly stejnou funkci. Jejich stavitelé mohli mít v různých oblastech a obdobích odlišné důvody.
Záhadné chodby máme také v Česku
Erdställe nejsou jen rakouskou nebo bavorskou zvláštností. Podobné podzemní objekty byly zaznamenány také na českém území. Nejde ovšem o jednu souvislou síť, která by spojovala jednotlivé státy. Každá lokalita musí být posuzována samostatně podle svého stavebního provedení, nálezů a archeologického kontextu.
Například v Přeskačích na Znojemsku se nachází ručně kopané podzemí, které bylo objeveno až při budování kanalizace v roce 2004. Jeho vznik se odhaduje na 14. století. Do jeho tajemných chodeb vás zavede dokument České televize:
Je ale potřeba oddělit skutečnost od populárních příběhů. Podzemní chodby opravdu existují a některé dosud nemají jednoznačně vysvětlený účel. Není však doloženo, že by tvořily obrovský labyrint vybudovaný před dvanácti tisíci lety, kterým by bylo možné cestovat pod Evropou, jak tvrdí některé weby.
Přesto jejich příběh zůstává pozoruhodný. Středověcí stavitelé dokázali vytvořit pod zemí prostory, jejichž smysl nám ani po staletích není zcela jasný. A právě skutečnost, že se v některých z nich člověk sotva protáhne, činí z těchto nenápadných staveb jednu z nejpodivuhodnějších archeologických záhad evropského venkova.