Není to devadesátka. Nejnižší spotřeba auta je dosažena při překvapivé rychlosti

Není to devadesátka. Nejnižší spotřeba auta je dosažena při překvapivé rychlosti

Foto: pexels

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Jaká je ideální rychlost, při které auto spotřebuje nejméně benzínu či nafty? Mnoho motoristů je přesvědčeno, že odpověď zná. Podle zažité představy se nejlépe jezdí devadesátkou. Novější data ale ukazují, že ideální rychlost leží jinde, a pro řidiče je to dost nepohodlné zjištění.

Reklama
Obsah článku
  1. Mýtus, který se drží desítky let
  2. Odpověď zní: zhruba 70 km/h
  3. Co z toho plyne pro řidiče

Mýtus, který se drží desítky let

Doporučení jezdit rychlostí 90 km/h se předává z generace na generaci. Pochází i ze starších údajů výrobců, kteří spotřebu měřili při stálé rychlosti. Jenže dnešní motory, převodovky i tvary karoserií se od té doby výrazně změnily, takže jedno univerzální číslo neplatí pro všechna auta.

Na vztah mezi rychlostí a spotřebou se v roce 2021 podívalo francouzské výzkumné centrum Cerema, státní ústav zaměřený na ekologickou proměnu a mobilitu. Jeho analýza ukázala, že u osobních aut se spalovacím motorem leží minimum spotřeby často níže, než by řidiči čekali. Neplatí to ale pro každý model stejně.

Rozhodují hlavně otáčky motoru, zařazený stupeň a odpor vzduchu. Když auto jede městem na druhý či třetí stupeň, motor pracuje méně hospodárně a na sto kilometrů pohltí víc paliva než při plynulé jízdě mimo obec na vyšší rychlostní stupeň. Zvláště nepříznivě vychází popojíždění v kolonách: jízda rychlostí 10 až 20 km/h podle stejné studie spotřebou a emisemi téměř odpovídá svižné jízdě rychlostí 100 až 110 km/h.

Odpověď zní: zhruba 70 km/h

Zrychlováním z nízkého tempa se motor dostává do výhodnějšího režimu a auto navíc urazí stejnou trasu rychleji. Od určitého bodu se ale trend obrací, protože začne dominovat odpor vzduchu. Výsledkem je křivka ve tvaru písmene U: pomalu jedoucí auto spotřebuje na kilometr hodně, pak spotřeba klesá a po překonání optima zase stoupá.

Nejnižší spotřeba se u osobních aut se spalovacím motorem podle analýzy často nachází okolo 70 km/h. Právě to je ale problém: ve městě tak jet nelze a mimo obec je to pro většinu řidičů příliš pomalé. Konkrétní minimum navíc závisí na vozidle, motoru i podmínkách na cestě.

Na dálnici se rozdíly projeví naplno. Při zrychlení ze 100 na 120 km/h může spotřeba podle charakteru vozu vzrůst přibližně o 20 procent. Odpor vzduchu roste zhruba s druhou mocninou rychlosti, takže se samotná síla odporu zvýší asi o 44 procent. Celková spotřeba ale stoupne méně, protože se na ní podílí i valivý odpor a účinnost pohonu.

U elektromobilů je situace jiná. Elektromotory jsou účinné už při nízkých rychlostech, ale s rostoucím tempem prudce stoupá spotřeba elektřiny. Na dálnici se vyšší odpor vzduchu projeví kratším dojezdem a častějším nabíjením.

Co z toho plyne pro řidiče

Výsledky samozřejmě neznamenají, že by všichni měli všude jezdit sedmdesátkou. Na dálnicích s povolenými 130 km/h by taková jízda vytvářela nebezpečné rozdíly v rychlostech. Moderní diesel s dlouhou šestou rychlostí zvládne příznivou spotřebu i při 90 km/h a menší benzínové auto s jinou převodovkou bude mít optimum zase jinde.

Užitečnější je sledovat okamžitou i průměrnou spotřebu vlastního auta. Největší úsporu přináší plynulá jízda, předvídání provozu, správný tlak v pneumatikách a méně zbytečného zrychlování. Rozdíl mezi 70 a 90 km/h většinou nebývá dramatický, ale při pravidelném cestování po dálnici znamená snížení rychlosti ze 130 na 110 km/h citelnou úsporu. Byli byste ochotni kvůli tomu na dálnici ubrat plyn?

Reklama

Možná jste zmeškali

Slovinské jeskynní komplexy patří mezi největší v Evropě. Do jednoho dómu se vejde i 10 000 návštěvníků

Slovinské jeskynní komplexy patří mezi největší v Evropě. Do jednoho…

Slovinsko je jedním ze států, které se osamostatnily po rozpadu socialistické federativní Jugoslávie v roce 1991. Do střední Evropy je řadíme na rozdíl od ostatních nástupnických států této federace, protože tam zřetelně geograficky i geopoliticky patří. Jednak je to alpská země, jednak má s mnohými státy střední Evropy společnou minulost v rakousko-uherské monarchii i společnou současnost.

IQ test: vypadá snadně, ale právě v tom je ten problém

IQ test: vypadá snadně, ale právě v tom je ten problém

V tomto článku se zaměříme na zábavný matematický IQ test, ve kterém otestujete svoje logické myšlení a oprášíte matematické znalosti. Věříme, že si s dnešním úkolem hravě poradíte.

Bakterie mohou předvídat změny v ročních obdobích: Používají své vnitřní hodiny, aby věděly, jak dlouhý je den

Bakterie mohou předvídat změny v ročních obdobích: Používají své…

Nejen zvířata a rostliny, ale také bakterie dokážou vycítit, že se otepluje či ochlazuje, a přizpůsobit této změně svůj způsob života. Stejný smysl mají například květiny nebo zvířata, která migrují, a tudíž se v určitý čas musejí dát na pochod.

Čerpací stanice byly za socialismu naprosto odlišné od těch dnešních

Čerpací stanice byly za socialismu naprosto odlišné od těch dnešních

Když chceme v dnešní době natankovat, jenom na dálnici si můžeme vzpomenout hned několikrát. Za dob socialismu ale benzinová pumpa nebyla na každém kroku. Řidiči měli tankování poněkud složitější.

Seznamte se se zvířaty, která znají základy šamanství: Tyto druhy mění chování a stravu, aby se zbavily nemocí i bolesti

Seznamte se se zvířaty, která znají základy šamanství: Tyto druhy…

Vědci z celého světa zkoumají chování zvířat a zjišťují zajímavé věci. Primáti jsou schopni využít hmyzu k léčbě zranění a housenky změní celý jídelníček, když jim není nejlépe. Podívejme se společně na ty nejzajímavější případy.

Hypertrichóza: Za hranicemi syndromu vlkodlaka

Hypertrichóza: Za hranicemi syndromu vlkodlaka

„Jsi chlupatý jak vlk.“ Už vám to někdo někdy řekl? Nelekejte se, zřejmě to nebude tak vážné. Syndrom vlkodlaka nicméně fascinuje lidskou společnost od nepaměti. Hypertrichóza, často označovaná jako syndrom vlkodlaka, představuje neobvyklý stav charakterizovaný nadměrným růstem vlasů po celém těle.

Jsme opravdu nejchytřejší ve vesmíru? Uznávaný astrofyzik radí, jak se chovat, až objevíme neznámé sousedy

Jsme opravdu nejchytřejší ve vesmíru? Uznávaný astrofyzik radí, jak…

Není jasné, kolik inteligentních civilizací v galaxii Mléčná dráha dosud vzniklo, ale pokud některé ano, vyvstává naléhavá otázka: byli nebo jsou inteligentnější než my? Pokud si budeme stále myslet, že jsme my ti nej, možná nám uniknou některé důležité stopy o existenci mimozemského života.

Destinace na jihovýchodě Evropy, které nemyslí jen na zisk

Destinace na jihovýchodě Evropy, které nemyslí jen na zisk

Z civilizace vás přiveze koňský povoz, vyspíte se na postelích z recyklovaného dřeva, pojíte místní lahůdky a dáte si kávu s domorodým pošťákem. Vše se zde odehrává v klidu. Čím dál více evropských destinací, především těch směrem na východ a jihovýchod, přichází s konceptem odpočinkové dovolené, která šetří nejen návštěvníky, ale i přírodu a přírodní zdroje.

Najděte 10 skrytých odlišností na obrázku se školáky v časovém limitu

Najděte 10 skrytých odlišností na obrázku se školáky v časovém limitu

Crrrrrr, do lavic! V tomto článku se zaměříme na úkol, ve kterém budete muset najít 10 rozdílů mezi dvěma obrázky plnými školáčků. A pozor, v časovém limitu.

Kryptidi nežili pouze ve vodě: Zde je výčet těch nejznámějších tvorů, jejichž existence není ničím podložena

Kryptidi nežili pouze ve vodě: Zde je výčet těch nejznámějších tvorů,…

Yetti je zřejmě nejznámějším suchozemským kryptidem. Nicméně dnes se zaměříme na ta zvířata, která běžně nemají humanoidní podobu. Někteří žijí v poušti, jiní v lesích. Původ mýtů o nich je stejně zajímavý jako v případě Yettiho či Lochneské příšery.

Doporučené články

RETROKVÍZ: České filmy před revolucí pod palbou. Tenhle kvíz nemilosrdně prověří i zkušené diváky

RETROKVÍZ: České filmy před revolucí pod palbou. Tenhle kvíz nemilosrdně prověří i zkušené diváky

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

Reklama