Muž z Přerova přišel během jednoho telefonátu o 135 000 Kč. Toto je mechanismus, kterým podvodníci útočí

Když vám zavolá banka, která není vaše

Telefon zazvoní. Na displeji číslo, které vypadá důvěryhodně. Hlas na druhé straně zní klidně, profesionálně. Žena se představí jako pracovnice banky a sdělí něco, co vás okamžitě vytrhne z každodenního klidu: někdo zneužil váš občanský průkaz a sjednal na vaše jméno úvěr na dvě stě tisíc korun.

Přesně takhle to začalo u mladého muže z Přerova. Když namítl, že o žádném úvěru neví, volající okamžitě změnila taktiku. Váš účet je v ohrožení, peníze musíte rychle přesunout do bezpečí. Následovalo přepojení na „kolegu z oddělení podvodů“, který celou situaci potvrdil a poslal odkaz spolu s číslem účtu, kam má oběť okamžitě převést své úspory.

Muž ve stresu udělal přesně to, co po něm chtěli. Převedl 135 tisíc korun – všechno, co měl našetřeno. Teprve když zavěsil a zavolal do skutečné banky, zjistil pravdu: žádný úvěr neexistoval, občanský průkaz nikdo nezneužil a peníze odešly podvodníkům. Případ oznámil policii ještě týž den, potvrdil mluvčí Libor Hejtman pro Přerovský REJ.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Myslíte si, že máte všeobecný přehled? Tenhle kvíz vás může rychle vyvést z omylu

13. 10. 2026

Proč uvěříte člověku, kterého neznáte

Není to naivita. Je to precizně vybroušený systém psychologického nátlaku. Podvodníci využívají techniku zvanou sociální inženýrství: kombinaci autority instituce, vyvolaného strachu a tlaku na okamžité jednání. Policie ČR ve svých preventivních materiálech upozorňuje, že právě tento mix dělá z telefonického podvodu tak účinnou zbraň.

Hovor bývá klidný, plný detailů. Pachatelé někdy znají vaše jméno, číslo účtu, dokonce i přibližný zůstatek. Jindy tyto údaje vůbec nepotřebují; stačí vyvolat dostatečný stres, abyste jednali rychle a bez ověření. Přerovský případ ukazuje klasickou strukturu: smyšlený úvěr vyvolá paniku, přepojení na „specialistu“ dodá podvodu na důvěryhodnosti a odkaz s číslem účtu uzavře past.

Podvodníci navíc často využívají takzvaný spoofing – technologii, díky níž se vám na displeji zobrazí skutečné telefonní číslo banky nebo policie. Vaše oči vidí číslo, které znáte. Váš mozek automaticky důvěřuje. A právě v tu chvíli jste nejvíce zranitelní.

Za telefonátem nestojí osamělý podvodník

Představa, že podvodům podléhají jen senioři nebo „naivní lidé“, je nebezpečně mylná. Policie výslovně varuje: obětí se může stát kdokoli bez ohledu na věk či vzdělání. Přerovský případ to potvrzuje – dvaadvacetiletý muž, který vyrostl s internetem, přesto podvodníkům uvěřil.

Za telefonátem navíc často nestojí jednotlivec. Jde o organizovaný řetězec. Policie v jedné z dříve rozkrytých rozsáhlých kauz popsala 803 skutků se škodou přes 195 milionů korun a s mezinárodním přesahem. Systém funguje jako továrna: „navolávač“ oběť vyděsí a přesvědčí. Další komplic se vydává za policistu nebo bankéře. Peníze putují přes takzvané legalizační účty vedené na bílé koně a výběrčí je následně vybírá u bankomatů.

Hotovost pak mizí dál – ke kontaktním osobám nebo do mrtvých schránek. V únoru 2026 policie zadržela jednoho takového výběrčího, v březnu cizince provozujícího SIMBOX. Tomu hrozí až osm let vězení. V pokročilé fázi nátlaku podvodníci oběti někdy posílají vybrat hotovost a vložit ji přímo do kryptoměnových bankomatů – bitcoinmatů.

Středočeská policie hlásí stoprocentní nárůst podvodů s falešným bankéřem za rok 2025. Olomoucká policie uvádí, že podobné případy řeší téměř denně. V Česku policie v roce 2025 evidovala celkem 21 137 kybernetických trestných činů – meziročně o 14,3 % více.

Přečtěte si také

Zapomeňte na vysekané kulturisty. Gladiátoři jedli obilné kaše a vypadali jako tučné koule

13. 10. 2026

Co dělat, když zazvoní telefon

Policie doporučuje pravidlo tří Z: zastav, zavěs, zkontroluj. V praxi to znamená okamžitě zavěsit, bez ohledu na to, jak naléhavě volající působí. Poté zavolat bance sám – na číslo uvedené na jejím oficiálním webu nebo na platební kartě, nikoli na číslo, které sdělil volající.

• Nesdělovat žádné kódy, hesla, PINy ani údaje z platební karty
• Neinstalovat žádnou aplikaci na pokyn volajícího
• Neklikat na odkazy zaslané během hovoru nebo bezprostředně po něm
• Podezřelou SMS nahlásit operátorovi přeposláním na číslo 7726

Pro rychlé ověření podezřelé situace slouží také web panprokoukl.cz s chatbotem využívajícím umělou inteligenci, který spustil Olomoucký kraj ve spolupráci s policií a organizací E-Bezpečí. Skutečný zaměstnanec banky ani policista po telefonu nikdy nepožaduje převod peněz na jiný účet – ať už „bezpečný“, „záložní“, nebo „dočasný“.

Škoda 135 tisíc korun spadá podle hranic stanovených trestním zákoníkem do kategorie větší škody. Za podvod podle § 209 trestního zákoníku s takovou škodou hrozí trest odnětí svobody na jeden rok až pět let. Pokud je čin spáchán v rámci organizované skupiny nebo při způsobení vyšší škody, může být trest přísnější.

Šance na vrácení peněz existuje – ale rozhodují minuty

Pokud platba ještě čeká na zpracování, banka ji může stornovat. Jestliže už odešla, může banka kontaktovat banku příjemce a požádat o vrácení. Výběrčí však často čeká u bankomatu a peníze mohou zmizet velmi rychle.

Česká národní banka upozorňuje, že pokud klient transakci sám autorizoval silným ověřením, může být posouzení odpovědnosti za ztrátu složitější. Samotné potvrzení platby ale automaticky neznamená, že klient nemá žádnou možnost domáhat se nápravy. U převodů do kryptoměnových peněženek bývá vrácení peněz obzvlášť obtížné.

Klíčové je uchovat důkazy – snímky obrazovky, historii hovorů, přijaté odkazy – a okamžitě kontaktovat banku. Pokud jste se stali obětí podvodu, oznamte případ také Policii ČR.

Přerovský případ skončil oznámením na policii ještě v den incidentu. Jestli se mladíkovi podaří úspory získat zpět, zatím není známo. Jisté je jedno: dalších 135 tisíc korun zmizelo způsobem, který často začíná úplně stejně. Zvoněním telefonu.