Reklama

První vládce na našem území nebyl Sámo, ale někdo dávno před ním. Marobud je zároveň prvním obyvatelem Čech, kterého známe jménem

První vládce na našem území nebyl Sámo, ale někdo dávno před ním. Marobud je zároveň prvním obyvatelem Čech, kterého známe jménem

Foto: James Steakley / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Marobud byl spolu se svým protivníkem Arminiem nejvýznamnějším germánským vůdcem své doby. Jako dítě byl vychován v Římě, později se vrátil domů, kde vytvořil obrovskou a mocnou říši. Zároveň byl silným konkurentem Římského impéria. 

Reklama

V mládí se těšil přízni císaře Augusta

Marobud se narodil mezi lety 35 - 30 př. n. l. do šlechtické rodiny z germánského kmene Markomanů. V dětství byl odveden jako rukojmí do Říma, což bylo častým zvykem u urozených germánských synů. V Římě se mu po 10 - 15 let dostávalo prvotřídního vzdělání po boku patricijských vrstevníků. Údajně se jako mladík těšil přízni císaře Augusta. 

Původ jména je dodnes záhadou

Maroboduus, česky Marobud, není původní tvar jména, ale římský fonetický přepis z keltštiny. Původ jména je dodnes předmětem sporů. Lingvista Xavier Delamarre se domnívá, že Maroboduus je pořímštěným tvarem keltské složeniny “Maro-boduos” ve významu “velká vrána”. Filolog John T. Koch zastává názor, že keltský “bodb” znamená „pták na bitevním poli a projev bohyně války Baduhenny“. Původní germánsky tvar prý zněl Marabadvaz.  

Po návratu se stal králem a musel hledat novou vlast

Jako 20letý muž opustil Řím a vrátil se ke svému kmeni Markomanů do dnešního středního Německa. Mezi svými lidmi se mu rychle podařilo získat významného postavení. Za jeho úspěchem stály pravděpodobně znalosti získané prestižní římskou výchovou a vzděláním. Stařešinové si jej brzy vyvolili za krále

Tlak římských provinčních jednotek už v průběhu 2. pol. 1. století př. n. l. donutil Markomany k postupnému ústupu na východ. Mezi lety 10 - 5 př. n. l. se pod vedením krále Marobuda ocitli až na našem území. Osídlili především střední, jižní a východní Čechy a Podkrušnohoří. 

Germánie
Germánie, Zdroj: Cristiano64 / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 

Čechy mu nestačily, proto vytvořil mocné impérium

Marobud v Římě poznal touhu po moci a slávě, proto svá území dále rozšiřoval. Ke svému království začlenil vojensky, nebo mírovou cestou, území kmene Lugiů, Langobardů, Gótů a mnohá jiná. Vytvořil tak první mocenský útvar na našem území, který se rozprostíral mezi Krušnými horami, Šumavou, Severním mořem, Vislou a Dunajem. Kmenům v jeho velkoříši nadále vládli jednotliví náčelníci, kteří měli prospěch z členství v mocném impériu a tvořili králův poradní sbor. 

Dokázal konkurovat Římu a schopně vyjednávat

Marobudova říše hospodářsky velmi prosperovala, díky čemuž si udržoval velkou armádu dobře vycvičenou po římském vzoru. Odhaduje se, že čítala okolo 70 000 pěšáků a 4 000 jezdců, a dokázala konkurovat sousedním kmenům i Římské říši. V roce 6 n. l. se vydalo 12 římských legií na tažení proti Marobudovi, který byl Římem vnímán jako hlavní konkurent. Ve stejné době propuklo protiřímské povstání v Panonii a část vojska tam byla přesunuta. Marobud však na oslabenou armádu nezaútočil, ale využil výhodného postavení jinak. Narychlo s Římany uzavřel mírovou smlouvu, která potvrzovala přátelské vztahy a jeho nezávislost. Tím své říši zajistil 10 let klidu.

Válka s Arminiem a počátek konce

V roce 9 n. l. vypuklo v Germánii rozsáhlé povstání proti římské nadvládě. Jeho vůdcem byl cheruský kníže Arminius. Marobud byl vyzván, aby se k povstání připojil, nadále si však k Římu udržel neutralitu. Povstání vyvrcholilo bitvou v Teutoburském lese, kde Římané utrpěli fatální ztráty. Arminius díky slavnému vítězství, a dalším úspěchům, nad Římany významně posílil svůj vliv. Zároveň přesvědčil některé kmeny z Marobudovy říše, aby k němu přešly. Spor mezi germánskými králi se vyhrocoval, až v roce 17 n. l. došlo k nerozhodné bitvě. Marobuda však následkem toho opustily další kmeny. 

Vyhnanství a smrt

Markomanský král rychle ztrácel autoritu mezi svými náčelníky, kteří nesouhlasili s jeho mírovou politikou. V roce 18. n. l. byla Marobudova říše napadena gótským vojskem, vedeným Katvaldou. Nespokojení náčelníci nepříteli nekladli odpor. Marobud byl svržen. Požádal o vojenskou pomoc z Říma, ale dostalo se mu pouze internace v italské Ravenně. Zde o 18 let později, v roce 36. n. l. zemřel. Do Římské historie se zapsal jako jeden z největších jejích konkurentů. Katvalda nebyl příliš schopný a oblíbený, proto si nedokázal dlouho udržet moc. Po roce vlády jej sesadil hermudurský náčelník Vibilius. 

Reklama