Pojídači syrového masa v polárních oblastech (video): Jak získávají nezbytný vitamín C a proč netrpí kurdějemi a infarktem
Foto: evgenii mitroshin / Shutterstock
Severské oblasti poskytují pouze limitované množství rostlinné potravy. Přesto u obyvatel subarktických a arktických oblastí nepozorujeme zvýšený výskyt onemocnění spojených s nedostatkem vitamínů. Jak je to možné?
Jako Inuity či Eskymáky označujeme skupinu domorodých obyvatel, kteří obývají severní části Severní Ameriky a severovýchodní Asie. Výraz Eskymák začalo být považováno za urážlivé, zejména v Kanadě, protože se všeobecně soudilo, že pochází z kriejského pejorativního výrazu, který znamená „jedlík syrového masa" (ačkoli jak Kriové, tak Inuité jedli syrové maso). V Kanadě bylo nahrazeno výrazem Inuit a Inuvialuit pro národy v západní Arktidě.
Poznámka: Kríové (Cree, vlastní název Nehiyonuk) jsou indiánský kmen, který obýval území od západního Labradoru k Winnipežskému jezeru v Severní Americe.
Lidé žijící v těchto oblastech mají v zásobě řadu možností, jak se přizpůsobit náročnému životu v nehostinném klimatu. Některé způsoby přizpůsobení si ukážeme na následujícím příkladu, zahajuje své pojednání na téma dosahu vitamínu C pro obyvatele (téměř) věčně zamrzlých oblastí na webu Přírodovědci.cz Mgr. Zuzana Schierová z Hrdličkova muzea člověka. Je to malé muzeum fyzické antropologie při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy nacházející se v budově fakulty Praha 2, Viničná 7 a je přístupné veřejnosti.
Web Přírodovědci.cz se zrodil v roce 2011. Jde o komunikační projekt Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který atraktivně představuje čtyři vědní obory, které se na fakultě vyučují – biologii, chemii, geografii a geologii. Na projektu se podílí mnoho vědců a studentů z Přírodovědecké fakulty UK.
Syrové maso a vnitřnosti pokryje potřebu
Ačkoli to není všeobecně známé, maso obsahuje velké množství vitaminu C. To je doloženo například právě u Eskymáků, kteří se živí téměř jen masem a rybami a přesto netrpí nedostatkem vitaminu C. Co ale všeobecně známé je, je fakt, že vitamin C je silný antioxidant, který pomáhá udržovat náš metabolismus a imunitu v optimálním stavu.
Podle Zuzany Schierové získávají Eskymáci potřebné vitamíny nejen z rostlinné stravy, ale také ze syrového masa a vnitřností. Syrová strava obsahuje dostatek vitamínů a živin. Například vitamín C se vyskytuje v játrech a konzumace syrových jater postačovala k jeho dostatečnému přísunu i bez rostlinné složky. U tradičních inuitských skupin nikdy nebyla zaznamenána onemocnění spojená s deficitem vitamínů.
Dokumentární video - POZOR není pro lidi, kteří nesnesou pohled na konzumaci syrového masa
Následující video kanálu YouTube představuje tzv. Sobí rituál - kdy se o ještě teplé syrové maso a vnitřnosti čerstvě poraženého soba dělí rodina nenetských pastevců ze Sibiře. Je to druhý díl seriálu o rituálech Něnců na severní Sibiři. Toto je vzdělávací video, které ukazuje starobylý a posvátný aspekt tradičního života pastevců sobů na severní Sibiři. Sobi (karibu) jsou pro ně vším, pasou je a v minulosti byli velmi důležitou součástí jejich šamanské tradice. Sob dokáže přežít i v těch nejdrsnějších klimatických podmínkách, potravu nachází pod dvěma stopami (0,5 m) sněhu a udržuje pastevce a jejich rodiny při životě, když není k dispozici žádná jiná potrava. Na dalekém severu regionu není dřevo na vaření. Vše zde během několika minut ztuhne. Teplé čerstvé jídlo je proto lahůdkou.
Rostlinnou složku seženou a konzervují
Mezi jednotlivými skupinami obyvatel subarktických oblastí existují i odlišné potravní strategie a některé skupiny, které jsou úzce specializované pouze na lov a získáváním rostlinné potravy se nezabývají. Mnohdy žijí v oblastech, kde to ani není možné. Přesto i tyto kmeny mají ve svém jídelníčku rostlinou složku, kterou získávají především obchodem/výměnou s jinými skupinami Inuitů (tzv. vnitrozemští Inuité mají dostatečný přístup k rostlinné potravě a konzervují plody a bobule na období vegetačního klidu).
Specifický metabolismus tuků a bílkovin
Podle přírodovědkyně Schierové je velmi zajímavým fenoménem přizpůsobení Inuitů na potravu bohatou na tuk a bílkoviny. Tučná inuitská strava by pro Evropana představovala účinný způsob, jak si rychle opatřit některou z civilizačních chorob (infarkt myokardu, ateroskleróza atd.). U Inuitů se ovšem žádné z těchto onemocnění nevyskytuje.
Tým vědců vedený Rasmusem Nielsenem se zabýval studiem genetických rozdílů domorodých Inuitů, Evropanů a domorodých Číňanů. Vědci odhalili, že u Inuitů se vyskytují alely (konkrétní varianta určitého genu, která je uložena na konkrétním chromozomu – pozn. aut.), které mají souvislost s nižší produkcí mastných kyselin v těle a také se pravděpodobně podílí i na snižování hladiny cholesterolu. Tyto alely se nacházely pouze u 3 % testovaných Evropanů. Objevují se i kritické názory na tuto studii, které především poukazují na to, že tyto geny se nepodílí pouze na hospodaření s tukem v těle, ale i na dalších biochemických dějích, uzavírá Schierová na webu Přírodovědci.cz.
Zajímavosti o vitamínu C
Jediní savci, kteří si neumějí syntetizovat („uměle“ vyrobit) vitamín C, jsou primáti, morčata, kaloni a lidé. Savci, kteří si syntetizují vlastní vitamín C, se dožívají osmi až desetinásobku věku fyzické dospělosti. Savci bez schopnosti syntetizovat vitamín C, včetně člověka, žijí pouze troj- až čtyřnásobek tohoto věku. Kouření vede ke zvýšené sekreci vitamínu C, proto ho kuřáci potřebují přijímat přibližně o 30 % více než nekuřáci. V 18. století se britským námořníkům přezdívalo Limeys, protože byli nuceni na lodích pít citronovou šťávu (od angl. Lime/lemon – limetka/citron), obvykle míchanou s rumem, informuje web Storage.eun.ord.