Reklama

Markýza de Monstespan, milenka Ludvíka IV., matka jeho dětí. Zahrávala si s černou magií, ale nevyplatilo se jí to

Markýza de Monstespan, milenka Ludvíka IV., matka jeho dětí. Zahrávala si s černou magií, ale nevyplatilo se jí to

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Markýza de Montespan měla srdce krále, ale říkalo se, že k jeho získání použila černou magii. Upálena nebyla jen díky králi.

Reklama

Françoise-Athénaïs de Rochechouart, markýza de Montespan, měla ve Francii 17. století téměř vše, co si člověk mohl přát. Byla až mýticky krásná, měla břitký důvtip a těšila se lásce krále. Jejich vášní byly luxusní zahrady, salony a dekadentní hostiny. Přesto se říkalo, že markýza de Montespan chtěla víc: usednout na trůn. Na ten však usedla králova manželka Marie Terezie Rakouská. Mělo se za to, že markýza de Montespan tak zoufale toužila po královském trůnu, že se nezastaví před ničím, dokonce ani před rituálními dětskými oběťmi a kanibalismem, aby ho získala.

Původ markýzy de Montespan

Markýza de Montespan byla předurčena k velké slávě. Narodila se jako výsledek sblížení dvou nejstarších šlechtických rodů ve Francii, Mortemartů a Marsillaců. Byla krásná a měla ďábelský smysl pro humor. Skutečně se říkalo, že po své rodině zdědila pověstný šarmantní vtip Mortemartů. Pro její povahu však bylo možná nejdůležitější, že markýza měla také sebevědomí, které jí umožňovalo uznat, že je výjimečná. 

Ve svých pamětech napsala: „Nebyla jsem pomalá, abych si uvědomila, že v mé osobě je něco, co mírně převyšuje průměrnou inteligenci - jisté výjimečné vlastnosti, které na mě upoutávají pozornost a sympatie lidí s vkusem. Kdyby mu byla dána jakákoli svoboda, mé srdce by si vybralo něco, co by bylo hodno jak mé rodiny, tak mně samotné.“

Žárlivý manžel

Markýza se provdala za šlechtice jménem Louis Henri de Pardaillan de Gondrin, markýz z Montespanu. Měli spolu dvě děti. V této době bylo ve Francii běžnou praxí, že králové měli dvě manželky: jednu pro politiku (královnu) a druhou jako společenskou družku (maîtresse-en-titre). Tato praxe existovala již delší dobu a byla vším možným, jen ne oficiální dvorskou funkcí.

Když se král zamiloval do markýzy de Montespan, markýz na to reagoval velmi vztekle. Otevřeně krále vyzval na souboj a uspořádal symbolický pohřeb své ženy před zraky jejich dětí. Za své chování byl krátce uvězněn a vypovězen do svého domova.

Předpokládaný portrét Markýzy de Montespan
Předpokládaný portrét markýzy de Montespan | Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Kněžím a šlechtě se nelíbil její vliv na krále

Mezitím král Ludvík XIV. zřídil pro paní de Montespan apartmá, které bylo spojeno s jeho vlastním. Sedm dětí, které spolu král a markýza měli, odvedla a vychovávala Françoise Scarronová, markýza de Maintenon. Z těchto sedmi dětí král 3 oficiálně uznal. Vliv markýzy u dvora rostl, a mnoha lidem se to nelíbilo.

Obvinění z krvežíznivosti, infanticidy a spiknutí s cílem zabít krále

Pověst madame de Montespan nejvíce poškodilo její zapojení do skandálu Affaire des Poisons. Klíčovou figurou zde byla Kateřina Monvoisinová, zvaná též Lavoisinová, která byla pařížskou výrobkyní lektvarů a jedů. Působila také jako porodní bába, poskytovala tajné lékařské zákroky a prováděla potraty.

Mezitím členové dvora krále Ludvíka XIV. nevysvětlitelně umírali, pravděpodobně na otravy. Ve Versailles vypukl poprask a král byl nucen zahájit vyšetřování. V letech 1677–1682 bylo vydáno 319 soudních obsílek, zatčeno 194 osob a 36 popraveno. V roce 1679 byla Kateřina předvedena před vyšetřovací tribunál, který ji na základě mnoha důkazů odsoudil k smrti.

Pád markýzy de Montespan

Poté, co byla Kateřina veřejně upálena na hranici za čarodějnictví, poskytla její dcera Marguerite Monvoisinová usvědčující svědectví proti markýze: „Pokaždé, když se této dámě přihodilo něco nového a ona se obávala, že králova přízeň klesá, požádala mou matku o zjednání nápravy.“ Marguerite Monvoisin vyprávěla příběhy o černých mších, o tom, jak se markýza obětovala nahá na oltáři ďáblu, jak se pak svíjela a kroutila na kazatelně, pila krev dětí, a dokonce nechala v králově jídle ostatky zavražděného nemluvněte, aby ho očarovala. 

Pokud jde o samotného krále, ten buď věřil, že markýza je nevinná, nebo chtěl jejich děti ušetřit ponížení, a tak nebyla za tato obvinění stíhána. Markýza de Montespan odešla z Versailles do ústraní a ironií osudu vstoupila do kláštera. Bývalá markýza de Montespan ztratila pozici královy oblíbené milenky ve prospěch své bývalé guvernantky, která se později za krále provdala v politicky neoficiálním sňatku. Markýza de Montespan zemřela ve věku 66 let v roce 1707 poté, co prožila své poslední dny v pokání.

Zdroje článku:
Reklama