Po lécích z mumií byla obrovská poptávka. Import z Egypta nestačil, proto je nahrazovaly padělky

Po lécích z mumií byla obrovská poptávka. Import z Egypta nestačil, proto je nahrazovaly padělky

Foto: Alyssa Bivins/ Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Od středověku až po novověk byli Evropané přesvědčeni, že mumie obsahují léčivé síly z jiného světa a že je jejich pojídání zbaví všech neduhů. Platili za ně ve zlatě, což vedlo k jejich pašování i ke vzniku černého trhu s padělky. 

Reklama
Obsah článku
  1. Původním lékem byla perská ropa
  2. Jeho zásoby však pro evropský trh nestačily
  3. Prášek z mumií hezky voněl a dobře se prodával
  4. Úžasný všelék měl i své odpůrce
  5. Pravé mumie byly rychle nahrazeny padělky
  6. Barva z mumií zdobila plátna mistrů

Původním lékem byla perská ropa

„Mūmiyā“ je perské označení pro černý a lepkavý bitumen, který vytéká ze země v západní Asii. Jedná se o formu ropy, která se používala v tradiční islámské medicíně na rány a zlomeniny. O léčivých vlastnostech bitumenu se v 1. století n. l. zmiňuje Plinius starší a o století později také proslulý lékař Galén. 

Řecký lékař Dioscorides v 1. století n. l. uvedl ve svém lékopisu Materia Medica: „Bitumen od Mrtvého moře je nejlepší pro medicínu.“ Pozdější vědecké výzkumy odhalily, že bitumen má díky svému složení antimikrobiální a biocidní vlastnosti. Ve středověké Evropě byl tento účinný všelék a afrodiziakum znám jako „živičný lék z Persie” a lékárníci si za něj nechali platit ve zlatě. 

Jeho zásoby však pro evropský trh nestačily

Když pak Evropané poprvé viděli černou hmotu vytékající z nabalzamovaných těl starých Egypťanů, domnívali se, že se jedná o cenný perský lék. A nebyli tak daleko od pravdy. Výzkumy později odhalily, že po roce 1000 př. n. l. Egypťané používali bitumen při mumifikaci jako lacinější náhražku pryskyřic. Nejen díky tomu se balzamování stalo mainstreamem dostupným i pro nižší vrstvy. 

Lékař Constantinus Africanus v 11. století popsal lék jako „koření nalezené v hrobech mrtvých… Nejlepší je to černé, páchnoucí, lesklé a hutné.“ Přírodní bitumen byl velmi vzácnou surovinou a od 12. století se jeho zásoby vlivem velké poptávky začaly zmenšovat. Podnikaví obchodníci proto hledali alternativní a lépe dostupný zdroj zázračného léku. 

Prášek z mumií hezky voněl a dobře se prodával

Mezi Evropou a Egyptem začal vzkvétat lukrativní obchod, proto egyptští dodavatelé prodávali místo vzácné seškrábané mumiové hmoty rovnou celé mumie. Obchodníci balzamovaná těla rozemleli na prášek, čímž vznikla směs podobná původní perské ropě, která navíc díky aromatickým látkám použitým při mumifikaci lépe voněla. Nová verze léku šla v Evropě doslova na dračku. 

Úžasný všelék měl i své odpůrce

V 16. století dosáhla konzumace mumiového prášku svého vrcholu. Všelék evropští lékaři předepisovali na všechno – od bolestí hlavy a zmírnění otoků až po vyléčení moru. Jedním z odpůrců jeho léčivých účinků byl Guy de la Fontaine, královský dvorní lékař, který byl v roce 1564 svědkem výroby padělané mumie z mrtvých rolníků v Alexandrii. 

A skutečný účinek? Francouz Ambroise Paré ve svém Pojednání o mumii z roku 1582 napsal: „Účinek této zlovolné drogy je takový, že nejenže nijak nepřispívá ke zlepšení pacientů (...), ale také jim způsobuje hrozné bolesti žaludku, nepříjemný zápach v ústech a velké zvracení (…).“ 

Německé lékárnické muzeum
Německé lékárnické muzeum – mumiový prášek | Zdroj: Zinnmann/ Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs

Pravé mumie byly rychle nahrazeny padělky

V 16. století Egypt zakázal vývoz starověkých mumií. Získání mumií tudíž bylo stále obtížnější, přitom poptávka na evropském trhu byla obrovská. Proto se mnozí obchodníci uchýlili k jejich pašování nebo padělání. Proces věrohodného padělání nebyl snadný, což popsal španělský mnich Luis de Urreta ve své Historii etiopského království z roku 1610. Zajatce nechali hladovět, poté mu podali speciální léky, a ve spánku usekli hlavu. Tělo odkrvili, naplnili kořením, zabalili do sena a na 15 dní pohřbili. Nakonec exhumovali a sušili den na slunci, tím tělo ztmavlo. Mnich padělanou mumii kupodivu popsal jako čistší a účinnější. Léky z mumií měli lékárníci na svých pultech až do 18. století

Barva z mumií zdobila plátna mistrů

Evropští malíři používali barvu z rozemletých egyptských mumií od 16. století. „Mumiovou hnědou“ používal v 19. století mimo jiné také známý francouzský malíř Eugène Delacroix. Na počátku 20. století bylo složení barvy nahrazeno směsí nerostného původu. 

Reklama

Možná jste zmeškali

Jedním z osvědčených triků je připravit jedno univerzální těsto, ze kterého vytvoříte několik druhů cukroví

Jedním z osvědčených triků je připravit jedno univerzální těsto, ze…

Milujete cukroví? Linecké, vanilkové rohlíčky, pracny nebo něco jiného? Možná si s některým děláte zbytečnou práci. Ano, dnešní hospodyňky si chtějí ulehčit i toto pečení.

KVÍZ: Tyhle tradice máme jen my. Poznáš svátky podle zvyku?

KVÍZ: Tyhle tradice máme jen my. Poznáš svátky podle zvyku?

Naše země je plná tradic, zvyklostí a pověr, které jen tak jinde nenajdeme. A i přesto, že žijeme v moderní době, stále většina z nás řadu tradic dodržuje. Nechte se otestovat a zjistěte, jak moc dobře je znáte.

Smrt na hranici: Případ únosu autobusu z roku 1978, za který nebyl nikdo potrestán

Smrt na hranici: Případ únosu autobusu z roku 1978, za který nebyl…

To, co zpočátku vypadalo jako dobrodružství trojice sotva dospělých kluků, se v jeden okamžik stalo riskantní akcí s tragickým koncem a podle pamětníků mohlo všechno dopadnout ještě mnohem hůř. Rozkaz zněl jasně. Nesměli projet! Přestřelku na hranicích nepřežil řidič autobusu.

Perské koberce vznikají v rodinných dílnách, v malých manufakturách i v zázemích nomádských kmenů

Perské koberce vznikají v rodinných dílnách, v malých manufakturách i…

Mnoho babiček mělo doma kousek, který tehdy působil jen jako zajímavý doplněk do bytu. Dnes však může mít hodnotu, kterou si často nedokážeme ani představit. Možná právě u vás leží předmět, který má mnohem vyšší cenu, než se na první pohled zdá.

Letadlo, oheň, výtah a 300 metrů volného pádu. Betty Lou Oliver to zvládla všechno

Letadlo, oheň, výtah a 300 metrů volného pádu. Betty Lou Oliver to…

V roce 1945 narazil americký bombardér B‑25 Mitchell za husté mlhy do Empire State Building v New Yorku. Nehoda si vyžádala řadu obětí a způsobila značné škody. Zároveň se zapsala do historie zázračným přežitím výtahové operátorky.

Cestování bez letadel: Vlakem Evropou jako zážitek i postoj

Cestování bez letadel: Vlakem Evropou jako zážitek i postoj

Cestování vlakem napříč Evropou není pro každého. Ale pro ty, kteří si chtějí cestu skutečně užít, být v pohybu a poznávat různé kultury a i krajiny po vlastní ose, může být právě toto cestování cestou ke svobodě.

Babička sypala mouku podél stěn, důvod mi došel až po letech

Babička sypala mouku podél stěn, důvod mi došel až po letech

Stará babská metoda, která skutečně funguje. Proč právě hladká mouka prozradí každého nočního návštěvníka a jak ji správně použít, abyste zjistili, s kým sdílíte domácnost.

Pravidelné otužování přináší mnoho benefitů. Posiluje kardiovaskulární systém a zvyšuje odolnost organismu vůči nemocem

Pravidelné otužování přináší mnoho benefitů. Posiluje…

V dnešní uspěchané době hledáme stále nové způsoby, jak posílit svou imunitu a zlepšit celkovou kondici. Mnozí z nás touží po jednoduchých a účinných metodách, které pomohou odolávat nemocem a stresu.

Lednice je svým způsobem nejlepším detektorem naší reality

Lednice je svým způsobem nejlepším detektorem naší reality

Na sociálních sítích máme tendence ukazovat přikrášlenou realitu: fotografie perfektních pestrobarevných smoothies, avokádových toastů a „fit“ receptů. Za dveřmi naší lednice se ovšem skrývá druhá realita, mnohdy znepokojivá: polotovary, slazené nápoje, tučné salámy, prošlé produkty a staré zbytky.

Kvíz: Jedna věta, jeden jazyk. Poznáte, kde se tak mluví?

Kvíz: Jedna věta, jeden jazyk. Poznáte, kde se tak mluví?

Na světě existuje zhruba 7 tisíc jazyků. Přitom přibližně 90% z nich nemá moc rodilých mluvčích (přesněji méně než sto tisíc). Jazyky však nemusejí být jen nudné učení gramatiky.

Doporučené články

Annie Girardot a Philippe Noiret v retro klenotu, který se po letech vrací na obrazovky

Annie Girardot a Philippe Noiret v retro klenotu, který se po letech vrací na obrazovky

Konec intrik, začíná válka. Rod draka vstupuje do nejkrvavější kapitoly svého příběhu

Konec intrik, začíná válka. Rod draka vstupuje do nejkrvavější kapitoly svého příběhu

Fotokvíz: Dětské filmové hvězdy, které nám utkvěly v paměti

Fotokvíz: Dětské filmové hvězdy, které nám utkvěly v paměti

Herečka promluvila o budoucnosti Žofky z Ulice i vlastní mezinárodní maturitě

Herečka promluvila o budoucnosti Žofky z Ulice i vlastní mezinárodní maturitě

Zítra večer se nikdo neodtrhne od televize. Na ČT poběží úplně nejlepší film Stevena Spielberga. Tohle musíte vidět

Zítra večer se nikdo neodtrhne od televize. Na ČT poběží úplně nejlepší film Stevena Spielberga. Tohle musíte vidět

Reklama