Reklama

Jak knihtisk změnil svět a společnost? A proč jeho strůjce zemřel chudý?

Jak knihtisk změnil svět a společnost? A proč jeho strůjce zemřel chudý?

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Jméno Johannes Gutenberg patří díky tradiční školní otázce „kdo vynalezl knihtisk“ mezi ta, jež většina lidí zná. Nezaslouží si ale, abychom o něm věděli více než jen jednu větu?

Reklama

Gutenberg a jeho místo v historii

Všemožné žebříčky „nejvýznamnějších historických událostí“ jsou poněkud bulvární metodou, jak v lidech vzbudit zájem o historii, a je třeba brát je s velkou rezervou. Pokud se ale nějaká událost objevuje prakticky ve všech, asi skutečně stojí za pozornost. A vynález knihtisku v roce 1436 je přesně takovou historickou událostí zásadního významu.

Je na místě přiznat, že jde o poněkud „europocentristickou“ interpretaci historie, neboť určité způsoby tisku knih znala Asie již 500 let před Gutenbergem. Vzhledem k technické úrovni jeho vynálezu ale většina historiků věří, že věta „knihtisk vynalezl Johannes Gutenberg“, je v zásadě ospravedlnitelná.

Vynález knihtisku umožnil šíření nových myšlenek mnohem větší rychlostí než kdykoliv předtím. Je např. otázkou, zda by bez knihtisku mohla uspět reformace započatá Martinem Lutherem, který je ne náhodou označován za prvního autora bestselleru v historii.

Knihtisk umožnil šíření myšlenek renesance, která mimo jiné znovuobjevila starořecké autory pro širokou veřejnost (širokou samozřejmě ve smyslu ranného novověku). Rychle se šířily informace o nových vědeckých objevech i zprávy o aktuálních událostech. V neposlední řadě pak umožnil knihtisk dát o sobě vědět lidem a skupinám, kterým dříve nebylo dopřáváno sluchu. Společnost zkrátka vstoupila do zcela nové fáze.

Nesmíme si samozřejmě představovat, že tiskárny hned začaly chrlit tisíce svazků denně, jako je tomu dnes. Pořád šlo logicky o manuální činnost a sám Gutenberg byl schopen vyprodukovat 200 tištěných kopií Bible za tři roky. I tak šlo ale o dramatické zrychlení tvorby knih v porovnání s ručním opisováním. Nebylo to ale poprvé ani naposledy, kdy ani takto převratný objev nebo vynález svému tvůrci bohatství nepřinesl.

Gutenberg byl schopen vyprodukovat 200 tištěných kopií Bible za tři roky, zdroj: Natalisha9162 / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs

Johannes Gutenberg a jeho život

Johannes Gensfleisch zvaný též Gutenberg, se narodil v roce 1400 v německé Mohuči. Díky zázemí poměrně bohaté rodiny mohl studovat na univerzitě v Erfurtu. Po studiích se stal zlatníkem a brusičem drahokamů. Není těžké si představit, že nápad na podobu knihtisku mu přišel na mysl právě při práci s kovem a pečetidly. Historici se dodnes přou, zda první pokusy s tiskem prováděl ve Štrasburku nebo až v Mohuči, kam se vrátil v roce 1448 po období, které strávil v jiných částech Evropy.

Důležitější ale je, že v Mohuči začala skutečně pracovat jeho tiskařská dílna. Podnikatelsky se však Gutenbergovi nedařilo tak jako při vynalézání. Na provoz a vybavení dílny se půjčil. Naneštěstí si půjčil tak špatně, že mezi ním a jeho věřitelem vznikl soudní spor, který Gutenberg následně prohrál. V tu chvíli přišel o dílnu i velkou část vytištěných knih.

Gutenberg si poté založil ještě další tiskařskou dílnu, na svém vynálezu ale nikdy nezbohatl a opět jej začaly stíhat finanční problémy. Ekonomicky se mu nedařilo a ke sklonku života navíc prakticky přišel o zrak. Jistý klid mu přinesly až poslední tři roky jeho života, kdy získal místo u dvora Mohučského arcibiskupa.

Již v době Gutenbergova života se vynález knihtisku začal šířit do dalších měst Evropy, a jeho potenciál tak nabýval konkrétní podoby. Přesto ale nebyl rozvoj tiskařských dílen tak prudký, jak si možná někdy představujeme. Nejprve totiž musel vzniknout trh a poptávka po tak velkém množství knih. To bylo v době, kdy byla gramotnost stále dosti nízká, a cena knihy, byť tištěné, a tedy vytvořené s mnohem menšími náklady než kniha opisovaná, nad možnosti naprosté většiny tehdejších obyvatel.

Jméno Johannes Gutenberg bude mít navždy své pevné místo v učebnicích historie. Vynález knihtisku změnil tehdejší společnost a umožnil jí dosud nevídaný rozmach a rozvoj. Gutenberg však nikdy neměl ze svého vynálezu žádný velký finanční profit a životem se spíše protloukal. Na jeho významu to ale nemění vůbec nic.  

Reklama