Co bylo za socialismu standard, dnes vyvolává úsměv i údiv

Co bylo za socialismu standard, dnes vyvolává úsměv i údiv

Foto: Shutterstock

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Z dnešního pohledu vyvolává každodenní realita socialismu úsměv a údiv. Fronty na banány, společné mandly v panelácích, tuzexové dárky nebo pracovní jistota za cenu nulové svobody – to vše tvořilo každodenní realitu minulého režimu s takovou samozřejmostí, že se nad tím nikdo ani nepozastavil.

Reklama
Obsah článku
  1. Každodenní realita za socialismu
  2. Ekonomické jistoty vs. nedostatek 
  3. Nižší náklady na život
  4. Dnešní pohled

Každodenní realita za socialismu

Minulý režim sliboval lidem rovnost, práci pro všechny, levné bydlení a veškeré sociální jistoty. Socialismus měl své jasné zákonitosti a specifickou každodenní realitu, která byla pro občany normou. Pracovní povinnosti, fronty na banány nebo výpravy do Tuzexu byly pevnou součástí života. 

Dnes žijeme ve světě, kde mnoho z tehdejších „běžností“ vyvolává spíše pobavení. Pro mladé generace se jedná o historky z „doby kamenné“, pro pamětníky zas o směsici nostalgie, humoru, ale i mrazivých vzpomínek. 

Ekonomické jistoty vs. nedostatek 

Jedním z hlavních pilířů socialistického Československa byla nulová nezaměstnanost. Práci musel mít každý. Zaměstnání bylo povinné a kdo nepracoval, byl považován za příživníka, což bylo trestné. Pracovat tak museli lidé bez kvalifikace. To vedlo k tomu, že v podnicích pracovalo více lidí, než bylo nutné. Říkalo se tomu také skrytá nezaměstnanost. 

Výkon byl vedlejší - rozhodovala loajalita. Důležitější než výkonnost byla přítomnost. Kariérní postup a vyšší plat byly podmíněny členstvím v Komunistické straně Československa (KSČ). 

Nižší náklady na život

Běžný život byl v porovnání s dneškem levnější. Socialistický režim totiž udržoval nízké ceny potravin a služeb. Na druhou stranu - regály v obchodech byly často prázdné a na kvalitnější nebo zahraniční produkty se stály dlouhé fronty nebo byly dostupné pouze přes známosti. 

Na poptávce lidí nezáleželo - důležité bylo plnění plánu. Státem řízená plánovaná ekonomika fungovala na základě pětiletek, které stanovovaly, kolik se čeho má vyrobit. Běžně se tak vyráběl jeden produkt v nadměrném množství, ale jiný zcela chyběl. 

Lidé si tak mezi sebou vypomáhali, vyměňovali poukázky do Tuzexu a kdo měl známého na „těch správných místech“, měl výhodu. 

Dnešní pohled

Z dnešního pohledu působí mnohé situace minulého režimu zcela absurdně. Kdo by se nepousmál třeba nad tím, když pamětník vypráví o úspoře toaletního papíru a že se někdy role zajišťovaly „přes známosti“. Nebo o centrálně plánovaných nedostatcích, kdy v lednu nebylo máslo, protože plán „nepočítal s tím, že se v zimě tolik peče“. Nebo o společných madlech a prádelnách v panelácích, které fungovaly v přesném rozvrhu, často hlídaném důchodkyní vrátnou.

Za socialismu byly některé věci tak běžné, že se nad nimi nikdo ani nepozastavil. Třeba zmiňované pětileté plány a hesla typu „Plníme na 130 %“ – přestože nebyl toaletní papír nebo káva. Dovolená v Jugoslávii byl luxus, na který jste samozřejmě museli mít speciální povolení. Bonboniéry nebo žvýkačky z ciziny měly větší hodnotu než dnes iPhone. A co třeba povinné spartakiády - masové cvičení na Letné se považovalo za vrchol reprezentace národa. Dnes to připomíná spíše dystopii.

Reklama
Zdroj článku:

Možná jste zmeškali

Koloseum vzniklo na původním Neronově paláci. Co všechno se v Koloseu odehrávalo a jak skvěle bylo přizpůsobeno divákům, je až neuvěřitelné

Koloseum vzniklo na původním Neronově paláci. Co všechno se v Koloseu…

Původním účelem Kolosea bylo pořádat pohřební hry na počest mrtvých bohatých Římanů. Staří Římané věřili, že rituály lidských obětí potěší jejich pohanské bohy a umožní jim vstup do posmrtného života.

Marie Curie-Skłodowská - jediná žena s dvěma Nobelovými cenami. Změnila celý svět

Marie Curie-Skłodowská - jediná žena s dvěma Nobelovými cenami.…

Objev radia a polonia i zkoumání radiačních jevů. Právě to jsou odvětví, za která dostala Marie Curie-Skłodowská hned dvě Nobelovy ceny. Jednu za chemii a druhou za fyziku.

V lednu 1959 se devět mladých ruských studentů SSSR vydalo na 190 mil dlouhou běžkařskou túru na Ural. Vyšetřování bylo donedávna utajeno

V lednu 1959 se devět mladých ruských studentů SSSR vydalo na 190 mil…

V lednu 1959 se mladí ruští studenti vydali na 190 mil dlouhou běžkařskou túru na Ural. Ďatlovova výprava přinesla smrt většiny členů. To, k čemu v roce 1959 během výstupu na jednu z hor došlo, ale dodnes není přesně známo.

V Toskánsku žili lidé před 2 miliony let: Na zkamenělých kostech byly nalezeny ostré zářezy a vyvrtané díry

V Toskánsku žili lidé před 2 miliony let: Na zkamenělých kostech byly…

25. listopadu 1875 referoval profesor geologie Giovanni Capellini z boloňské univerzity o senzačním objevu, který učinil při čištění dokonale zkamenělé kosti malého druhu vymřelé velryby: nalezl ostrý zářez.

Dědictví Mongolů na podobě dnešního Pekingu

Dědictví Mongolů na podobě dnešního Pekingu

Největší dobyvatel historie se vynořil ze zapomnění v Mongolsku ve 12. století, kdy stepi severně od Velké čínské zdi obsadily kmeny a klany zapletené do neustále se měnících aliancí, soupeření a sporů. Málokdo ví, že dědictví Mongolů nalezneme i dnes v srdci Pekingu.

Inuitky nosily kožešinová tanga již před 130 lety. Ve vyhřátém iglú jenom ta, i před návštěvou a rodinou

Inuitky nosily kožešinová tanga již před 130 lety. Ve vyhřátém iglú…

Během 19. století Inuité v Grónsku bavili ve svých osadách zdvořilou společnost, zatímco nosili tanga a kalhotky z tulení kožešiny. Spodní prádlo, tradičně známé jako „naatsit“, je zdobeno korálky a ženy ho šily pomocí pruhů tulení kožešiny.

V jakém okamžiku jsme se stali lidmi?

V jakém okamžiku jsme se stali lidmi?

Nové výzkumy věnované genomům našich předků neandrtálců a denisovanů vnesly nové světlo do aktuálních poznatků o evoluční historii druhu Homo sapiens. K čemu vědci došli?

Legenda o ořechu lásky: Jaké tajemství skrývají gigantické plody…

Pokud někdy zavítáte na Seychelské ostrovy, určitě navštivte národní park Valée de Mai neboli Májové údolí, který spadá pod ochranu UNESCO a kde jako na jediném místě na světě rostou palmy rodící největší kokosový ořech na světě s názvem coco de mer (latinsky Lodoicea maldivica).

Výzkum kostí neandrtálců prokázal, že se živili mršinami, kočovali a nevymřeli, pouze odešli za zvěří kvůli klimatické změně

Výzkum kostí neandrtálců prokázal, že se živili mršinami, kočovali a…

Zkoumání kostí neandrtálců mezinárodním týmem badatelů ukázalo, že neandrtálci jedli téměř výhradně maso, takže byli asi úspěšnými lovci. Někteří autoři tvrdí, že se živili především mršinami a v nouzi jedli i rostlinnou stravu, napsal Richards a kolektiv pro prestižní časopis PNAS v roce 2000.

Život, smrt, sex, jídlo, spánek: Životní realita Inuitů je často redukována na prazákladní témata jejich vyprávění

Život, smrt, sex, jídlo, spánek: Životní realita Inuitů je často…

Mýty, pověsti a bajky byly nedílnou součástí života Inuitů. O jejich uchování se zasloužil polární badatel Knud Rasmussen. Vyprávění nejsou o nic méně drsná, než je život v Arktidě.

Doporučené články

Annie Girardot a Philippe Noiret v retro klenotu, který se po letech vrací na obrazovky

Annie Girardot a Philippe Noiret v retro klenotu, který se po letech vrací na obrazovky

Konec intrik, začíná válka. Rod draka vstupuje do nejkrvavější kapitoly svého příběhu

Konec intrik, začíná válka. Rod draka vstupuje do nejkrvavější kapitoly svého příběhu

Fotokvíz: Dětské filmové hvězdy, které nám utkvěly v paměti

Fotokvíz: Dětské filmové hvězdy, které nám utkvěly v paměti

Herečka promluvila o budoucnosti Žofky z Ulice i vlastní mezinárodní maturitě

Herečka promluvila o budoucnosti Žofky z Ulice i vlastní mezinárodní maturitě

Zítra večer se nikdo neodtrhne od televize. Na ČT poběží úplně nejlepší film Stevena Spielberga. Tohle musíte vidět

Zítra večer se nikdo neodtrhne od televize. Na ČT poběží úplně nejlepší film Stevena Spielberga. Tohle musíte vidět

Reklama