Velmi rychle se Burjati nechali rusifikovat: Pastevci si stavěli nevkusné ruské domy, ale bydleli v jurtách na dvorku

Velmi rychle se Burjati nechali rusifikovat: Pastevci si stavěli nevkusné ruské domy, ale bydleli v jurtách na dvorku

Foto: Internet Archive Book Images, No restrictions / Public domain, Wikimedia commons

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Původ jména Burjatů je odvozován od mongolského znění slovesa „utéci“. To proto, že jde o potomky uprchlíků z vlastního Mongolska, kteří se na útěku při kmenových válkách plavili po řekách na sever.

Reklama
Obsah článku
  1. Dlouhé dobývání
  2. Výměna za podřízenost
  3. Rusifikace
  4. Burjati ve městě

Národ Burjatů původně obýval rusko-mongolské pohraničí. Tito blízcí příbuzní svých jižních sousedů, mongolských Chalchů a Džúngarů, žili kočovným životem a obývali území o velikosti Švédska se smíšenými lesy a stepí kolem jižního pobřeží jezera Bajkal.

Jelikož měli písmo, pušky, kovy, ketské a něnské vazaly, kteří jim platili tribut (platba placená vládcem jiným panovníkům – pozn. aut.), velká stáda dobytka a mocné kmenové vůdce. Byli po Tatarech prvním obávaným národem, s nímž se Rusové střetli na svém pochodu napříč Sibiří, popisuje ve své knize Šamanův plášť (Dějiny domorodých národů Sibiře) anglická novinářka a autorka Anna Reidová, jejíž práce se zaměřuje především na dějiny východní Evropy.

Interiér burjatské jurty
Interiér burjatské jurty | Zdroj: Сергей Борисович Туманов / Public domain, Wikimedia commons

Dlouhé dobývání

Od počátku 17. století byla většina Burjaty obývaných oblastí obsazena ruskými kozáky, čímž se dostala do sféry vlivu Ruského impéria. Tuto skutečnost potvrdila v roce 1689 rusko-čínská Něrčinská smlouva.

Podle Reidové dobýt Burjaty řadou nájezdů, protiútoků, léček a obléhání, známých pod společným názvem Burjatské války, trvalo Moskevskému knížectví přes 30 let. Roku 1631 postavili kozáci na řece Ankaře Bratsk, první pevnost na burjatském území. Tři roky nato ji Burjati vypálili a zmasakrovali její posádku a v letech 1638 a 1658 neúspěšně obléhali opravenou pevnost. Vercholensk, první pevnost na horním toku řeky Lena, byl založen roku 1641; v následujících pěti letech byl nepřetržitě obléhán burjatskými armádami, čítajícími až 2000 mužů. V typické depeši žádali jeho obránci o více brnění a mušket:

„Pane, bratští lidé (Burjati) mají mnoho jezdců a do bitvy jezdí s kovovými štíty a na předloktí nosí brnění a mají špičaté helmy; a my, pane, vši ponížení služebníci, jsme nuzně vybaveni, nemáme žádná brnění, a naše ubohé malé pušky nemohou štíty bratských bojovníků prostřelit…“

Výměna za podřízenost

V letech 1695-96 došlo na burjatském území k dalším revoltám, během nichž byl obléhán Irkutsk; když tudy ve 30. letech 18. století projížděli cestovatelé a vědci Gmelin a Müller, byl velitel bratské pevnosti stále ještě zaměstnán pořádáním razií na vzbouřence a odhalováním tajných úkrytů zbraní.

Proti početným a dobře ozbrojeným Burjatům zaujali Rusové tentýž smířlivý postoj, jehož pomocí se jim předtím podařilo podrobit a asimilovat Tatary. Výměnou za podřízenost carovi dostali tajšové, jejich kmenoví náčelníci, tituly a pozemkové dary a nemuseli odvádět naturální dávky. V roce 1762 jim bylo dovoleno shromáždit oddíly „domorodých kozáků“, které chránily hranici s Mongolskem ovládaným Čínou, a ruský reformátor Speranskij jim poskytoval výměnou za vykonávání omezené soudní moci plat.

Rusifikace

V 19. století přinesla tato politika mír, relativní prosperitu (od r. 1700 počet burjatských obyvatel na rozdíl od ostatních domorodých Sibiřanů rovnoměrně vzrůstal) a určitý stupeň rusifikace. Zejména na západ od Bajkalu přijalo mnoho Burjatů pravoslavnou víru a vyměnilo chov koní a dobytka za pěstování pšenice a brambor. Plstěné jurty se změnily na osmiboké dřevěné chaty a později na obdélníkové sruby, popisuje Anna Reidová.

Mnoho změn bylo jen povrchních a nezajímavých: gubernátoři si stěžovali na tajši, kteří se odcizili svým kmenovcům tím, že příliš dychtivě opouštěli burjatské zvyky a přijímali ruské, a cestovatelé se smáli bohatým majitelům stád, kteří si stavěli ruské domy plné ohavných koberečků a nábytku, jimiž chtěli udělat dojem na své okolí, ale sami bydleli v jurtách, postavených na dvorku.

Burjati ve městě

Podobně tomu bylo s prvními Burjaty, kteří přijeli do Petrohradu – dvojicí učenců, pověřených v roce 1817 Ruskou biblickou společností překladem evangelia do mongolštiny. Ani oni se nedokázali přizpůsobit: jeden přijal křest a křestní jméno Ivan teprve na smrtelné posteli a přitom ještě oplakával své staré jméno Lotus, a druhý se vrátil do Burjatska jak osamělý a agresivní starý opilec.

Nicméně koncem předminulého století měli Burjati poměrně slušnou poevropštěnou střední třídu zahrnující obchodníky, spisovatele a stále častěji též nacionalisty. Ti se spojili se sibiřskými regionalisty, aby čelili snahám Petrohradu omezit kočovné pastevectví, zuřivě debatovali o relativních přednostech rozdílných burjatských dialektů a popsali celé stohy papíru romantickými básněmi o širé stepi, rozepisuje podrobně tehdejší dobu Anna Reidová ve své knize Šamanův plášť (Dějiny domorodých národů Sibiře), ze které pro naše články pouze vybíráme.

Reklama
Zdroje článku:
REID, Anna. Šamanův plášť: dějiny domorodých národů Sibiře. Přeložil Daniela FELTOVÁ. Praha: BB art, 2004. ISBN 80-7341-146-6, cs.wikipedia.org

Možná jste zmeškali

Masožravé rostliny mají chytré metody, jak nevyhynout: Nežeru své…

Ve filmu o masožravé Adéle se o tom divák nedozvěděl, ale v životě masožravých rostlin existuje rozpor. Loví hmyz, kterým se živí, ale přitom ho potřebují k opylování květů. Jak ho vyřešily?

Agent 007: Český nůž měl sprovodit ze světa Jamese Bonda

Agent 007: Český nůž měl sprovodit ze světa Jamese Bonda

Nůž „rybička“ je fenomén, je to evergreen mezi českými noži. Snad každý Čech, potažmo Slovák, v dětství minimálně jeden vlastnil. Tento nůž je něco, co k České republice patří, stejně jako české pivo. Na trh byla uvedena luxusní verze z pozlacené damaškové oceli.

Plyn přiváděl věštkyně při výkladech do transu, ropou balzamovali mrtvé: Starověké využití fosilních paliv

Plyn přiváděl věštkyně při výkladech do transu, ropou balzamovali…

Podzemní zásoby zemního plynu, užívaného dnes převážně k vaření a vytápění, se vytvořily zřejmě před mnoha miliony let a naši předkové se o plynu dozvídali zejména díky tomu, že unikal z nějaké štěrbiny a při bouřce ho zapálil blesk.

Pánové, pozor – rakovině prostaty můžete zabránit správnou stravou.…

Vaše strava může významně ovlivnit vaše zdraví, včetně zdraví stavu vaší prostaty. Přidáním zdravých potravin pečujících o prostatu do vaší stravy můžete snížit riziko problémů, včetně rakoviny prostaty. Někteří odborníci se domnívají, že západní strava s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem cukru může přispět ke zvýšení rizika rakoviny prostaty.

Děsivá vesmírná tělesa by živé bytosti rozdrtila a v mžiku je vypařila

Děsivá vesmírná tělesa by živé bytosti rozdrtila a v mžiku je vypařila

Kosmický výzkum je velké dobrodružství. Vesmír je nekonečný a má spoustu tajemství, takže navzdory mnohým objevům o něm stále víme příliš málo. Některé objevy však naznačují, že může být i velmi děsivý a drsný.

Žily na Marsu starověké civilizace?

Žily na Marsu starověké civilizace?

Otázky ohledně vyspělého života na rudé planetě pálí lidstvo již odnepaměti. Je skutečně možné, že by na Marsu v minulosti žila jiná rasa? A pokud ano, mohla evolučně dospět do stejného stádia jako my, nebo nás ve vývoji dokonce překonat?

Víte, co je pleń? Bizarní fenomén se mnohým zdá nechutný

Víte, co je pleń? Bizarní fenomén se mnohým zdá nechutný

Poláci ho nazývají „pleń“, Němci zase „Heerwurm“. A přestože se zdá, že jde o jeden organismus, ve skutečnosti jde o desetitisíce jedinců.

Síla a něha inuitských žen závisela na pálení tuku tuleňů a velryb aneb Životadárná mastková lampa

Síla a něha inuitských žen závisela na pálení tuku tuleňů a velryb…

V zemi, kde vládne studená, temná a dlouhá zima, má i malý zdroj tepla neocenitelný význam. Grónská mastková či tuková lampa, jak se jí také říká, měla mnoho funkcí: svítila, byla zdrojem tepla i „sporákem“ pro kotlík.

Jaké změny zaznamenala hudební branže poslední rok?

Rok 2020 přinesl hodně věcí a hodně jich vzal. Díky situaci ve světě jsme byli ochuzeni o koncerty, festivaly, a nakonec i dobrou náladu. Ani druhá strana na tom není o moc lépe. Muzikanti tak přišli o velkou část svých výdělků, mladé kapely o možnost rozšiřování své fanouškovské základny a vše jde ruku v ruce.

Umíte hospodařit? Toto je devět důkazů, že to s penězi umíte

Stanovení si jasných finančních cílů, dodržování rozpočtu a plánování velkých investic – to jsou všechno signály, že s penězi umíte zacházet.

Doporučené články

Kvíz: Oldřich Nový - elegán stříbrného plátna, který okouzlil generace diváků

Kvíz: Oldřich Nový - elegán stříbrného plátna, který okouzlil generace diváků

Nejlepší dějová linka v Ulici: Tahle trhlá postava teď v seriálu baví ze všech nejvíc

Nejlepší dějová linka v Ulici: Tahle trhlá postava teď v seriálu baví ze všech nejvíc

Co dělá Žížala Jaruš z Polabí? Oslavila čtyřicítku a vyzkoušela si roli modelky

Co dělá Žížala Jaruš z Polabí? Oslavila čtyřicítku a vyzkoušela si roli modelky

StarDance 2026: Petra Nesvačilová & Filip Hudlický mají mezi sebou nečekanou chemii. Může jim přinést úspěch?

StarDance 2026: Petra Nesvačilová & Filip Hudlický mají mezi sebou nečekanou chemii. Může jim přinést úspěch?

Monyová některé diváky nudí. Režisérka Zuzana Kirchnerová ale nechtěla laciný krvák

Monyová některé diváky nudí. Režisérka Zuzana Kirchnerová ale nechtěla laciný krvák

Reklama