Arktické mnohoženství a mnohomužství: Dvě až 11 manželek, první si někdy přímo vyžádala sokyni, když už nemohla rodit
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Původní Eskymáci se rozvádějí lehkým způsobem, jako se žení. Omrzí-li žena muže – opačný případ nastává zřídka – provede muž prostě to, že „...se od ní odtáhne, když ulehne, aniž řekl jediného slova. Z toho pozná žena ihned jeho úmysl.“
Příštího rána tedy žena sbalí své kůže a vrátí se potichu do domu svých rodičů. Přitom se nejraději tváří, jako by si z věci nic nedělala. „Kolik našich manželů by si přálo, aby jejich ženy byly ‚Grónlanďanky‘!“ popisuje tehdejší rozvodovou situaci mezi grónskými Eskymáky na konci 19. století norský polárník, vědec a diplomat Fridtjof Nansen (1861–1930) ve své knize Život Eskymáků z roku 1891.
Silnější si vezme ženu slabšího
Zachce-li se některému muži ženy někoho jiného, klidně si ji vezme, je-li silnější. Když se Papikovi, váženému a zdatnému lovci u Angmagsaliku (nově Tasiliaq, město na východě Grónska – pozn. aut.), zachtělo mladé ženy Patuakovy, jel k Patuakovu stanu a vzal s sebou prázdný kajak. Vystoupil na břeh, vzal ženu, dovedl ji k břehu, posadil ji do prázdného kajaku a odvesloval s ní. Patuak, který byl mladší než Papik a nebyl tak zdatný, ani tak silný jako on, se musil se ztrátou ženy smířit.
Na východním pobřeží je mnoho případů, kdy ženy jsou provdány třeba za deset různých mužů. Utukuluk u Angmagsaliku vyzkoušela osm různých mužů; po deváté se provdala znovu za svého šestého manžela.
Rozvody byly snadnější
Rozvod se provádí zejména snadno tehdy, nejsou-li děti. Narodí-li se ženě dítě, a zejména když je to chlapec, bývá svazek pravidelně pevnější.
Nejde ovšem o rozvody jakožto právní záležitost v našem slova smyslu, nýbrž o rozvrácení více méně dočasného tzv. párového manželství, což bylo obvyklým jevem na daném stupni vývoje prvobytné rodiny.
Uživil většinou dvě, jindy i 11 manželek
Může-li Eskymák na východním pobřeží uživit více než jen jednu ženu, přibere si další; většina dobrých lovců tedy má dvě ženy, ale nikdy víc.
Dánský obchodník a polárník Lars Dalager (1722–1772) se zmiňuje, že na západním pobřeží v jeho době měla „...sotva dvacetina Eskymáků dvě ženy, velmi zřídka tři a výjimečně čtyři; přesto však jsem znal muže, který jich měl jedenáct.“
Sokyně je někdy přímo vyžádána
Podle Nansena často není první žena spokojena, dostane-li sokyni; někdy se to však stane na její výsostnou žádost, aby měla více pomoci při domácí práci. Důvod však může být i jiný: „Jednou jsem se ptal jedné ženy,“ vypráví Dalager, „proč si její muž vzal ještě jednu ženu. ‚Požádala jsem ho o to sama,‘ odpověděla, ‚poněvadž se mi už nechce rodit více dětí.‘
První žena je pokládána vždycky za nejváženější, i když muž měl více náklonnosti k té, kterou si přivedl později.
Mnohomužství se příliš nepraktikovalo
Polyandrie (neboli mnohomužství) se tu vyskytuje pouze zřídka. Nils Egede vypráví o ženě, která měla dva muže, avšak ona i muži byl angákokové – eskymáčtí kouzelníci.
Eskymácká výměna manželek: Pohostinský sex, mnohoženství, mnohomužství i dítě s jiným museli Inuité…
Bylo těžké odloučit se od druhé ženy
Se zavedením křesťanství bylo ovšem odstraněno i mnohoženství. Misionáři žádali, aby se pohan, který se dal pokřtít a byl ženat se dvěma ženami, od jedné z nich odloučil. Bylo to ale nespravedlivé a v Grónsku to byl značný problém, potvrdil Lars Dalager a dodal, že když nešlo, aby se Eskymák odloučil od své druhé ženy, se kterou měl například dva syny, odstěhoval se na druhý konec ostrova.
Pod pantoflem? Kdo?
Postavení ženy v manželství je v Grónsku právě tak jako jinde na světě rozdílné. Pravidelně je rozhodující silou muž, ale viděl jsem také rodiny, kde muž byl pod pantoflem. Patří to ovšem k výjimkám, informoval o tehdejších párových vztazích na největším ostrově světa polárník Fridtjof Nansen.