Anglickou královnu zabila zatím nejtoxičtější směs, kterou kdy vědci zkoumali

Anglickou královnu zabila zatím nejtoxičtější směs, kterou kdy vědci zkoumali

Foto: Everett Collection / Shutterstock

Aktualizováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Všeobecně se věří, že anglická královna Alžběta I. zemřela na otravu krve ve věku 70 let v roce 1603, pravděpodobně způsobenou škodlivou „maskou mládí“. Bledá kůže byla v alžbětinské Británii znakem bohatství a vyššího společenského postavení. Ale co ji opravdu zabilo?

Reklama

Všeobecně se věří, že anglická královna Alžběta I. zemřela na otravu krve ve věku 70 let v roce 1603, pravděpodobně způsobenou škodlivou „maskou mládí“. Bledá kůže byla v alžbětinské Británii znakem bohatství a vyššího společenského postavení. Ale co ji opravdu zabilo?

Od renesance do 20. století musely nižší třídy pracovat venku, většinou jako zemědělci. Jejich kůže se tak na slunci zbarvila do zlatohněda. Ti, kteří byli bohatí, mohli zůstat doma mimo sluneční paprsky, popsal Daily Mail.

K vybělení pokožky byly použity různé látky, včetně ceruse: Venetian ceruse neboli benátská běloba bylo líčidlo používané během 16. století k dosažení bílého vzhledu pleti. Vyrábělo se z uhličitanu olovnatého, který sice funguje jako efektní bílý pigment, byl ale zároveň toxický. Olovo bylo jedovaté a hydroxid a uhličitan v kombinaci s vlhkostí v kůži vytvořily kyseliny, které ho pomalu požíraly.

Nejnovější výzkum

Profesorka fyziky a astronomie Fiona E. McNeillová se svým týmem z McMaster University v kanadském Hamiltonu provedla rozsáhlé testy, zda některé směsi make-upu umožňují vstřebání olova kůží. Bílé olovo se nemůže snadno vstřebat pokožkou, je toxické pouze při požití nebo vdechnutí. 

Pokud by však složení make-upu změnilo formu olova nebo změkčilo vnější vrstvu pokožky, mohlo by nějaké olovo difundovat (pronikat). To by učinilo tyto směsi make-upu jedovatějšími, popisuje sama vědkyně v článku na serveru TheConversation.com s názvem Umírání pro make-up: Olověná kosmetika trávila evropskou smetánku 18. století při hledání bělejší pleti.

Herečka v současné verzi make-upu z 18. století. Fotka od mariesacha / Shutterstock

Není směs jako směs

„Náš výzkum ukazuje určité důkazy rozdílů v absorpci pokožkou, což znamená, že některé receptury byly toxičtější než jiné. Je možné, že některé mohly být bez problémů použity. Jiné, po kterých mladé ženy zemřely, byly pravděpodobně tak jedovaté, protože olovo se vstřebávalo kůží,“ vysvětluje McNeillová.

Výzkum zatím naznačuje, že většina receptů na make-up s bílým olovem pravděpodobně nezabíjela příslušníky společenské smetánky v 18. století tím, že by se vstřebaly přes kůži. Ale některé recepty byly toxičtější než jiné.

V jednoduchosti je smrt

„Nejtoxičtější směsí, kterou jsme dosud pozorovali, je velmi jednoduchá kombinace, již údajně používala anglická královna Alžběta I.: směs olova a octa! Tato směs prošla kůží v mnohem větším množství než u jiných receptur. To vyvolává otázku, jestli stojí za to znovu prozkoumat, zda některé zdravotní problémy Alžběty I. byly způsobeny otravou olovem, nebo je tato otrava ještě zhoršila," otevřela tak možnou debatu McNeillová.

Reklama

Možná jste zmeškali

Jsme větší mutanti, než se myslelo: Moderní člověk se pářil s neidentifikovaným archaickým tvorem

Jsme větší mutanti, než se myslelo: Moderní člověk se pářil s…

Mezi lidskými druhy byla analýza alternativních typů zatím omezena na neandrtálce a denisovany. Vědci ale objevili, že rozhodně nejsme čistokrevní, tedy že většinou jsme „sapiens“, ale náš rodokmen je podobný pouličnímu psímu kříženci.

Cestování ve starodávné historii nebylo vůbec jako dnes. Kdo si to mohl dovolit a co k tomu bylo potřeba

Cestování ve starodávné historii nebylo vůbec jako dnes. Kdo si to…

Cestování na dlouhé vzdálenosti, dokonce za účelem turistiky, se praktikovalo už před 5 000 lety. Nebylo ale příliš komfortní – dopravní prostředky byly pomalé, cesty mnohdy špatné a nebezpečné…

Lúkianos ze Samosaty. Řečník z doby před naším letopočtem byl možná autorem prvního sci-fi příběhu

Lúkianos ze Samosaty. Řečník z doby před naším letopočtem byl možná…

Starověký filozof a myslitel Lúkianos ve svém díle Pravdivé příběhy popsal pravděpodobně první známý fantasticko-dobrodružný příběh našich dějin. O čem pojednává a jak se řečníkovi podařilo předběhnout dobu o několik století?

Užívání heroinu nebylo vždy jen zapovězené. Heroin býval původně lékem na různé obtíže

Užívání heroinu nebylo vždy jen zapovězené. Heroin býval původně…

Opiáty jsou dnes širokou veřejností považovány za tvrdé drogy, jejichž užívání je bez výjimky protizákonné. Historie nám však ukazuje, že např. takový heroin původně vystupoval jako léčivo.

Strašidelný podmořský hřbitov vydal flotilu duchů v laguně Chuuk

Strašidelný podmořský hřbitov vydal flotilu duchů v laguně Chuuk

Co je ještě děsivějšího než strašidelný hřbitov? Pravděpodobně strašidelný hřbitov, který leží 15 metrů pod vodou.

Rodinné problémy se nevyhýbají nikomu. Zlobivá sestra císaře ale dokázala vyvolat pohromu pro celý Řím

Rodinné problémy se nevyhýbají nikomu. Zlobivá sestra císaře ale…

Život i smrt starší sestry císaře Valentiniána jsou opředeny tajemstvím. Snad jedinou věcí, na které se historikové shodnou je, že ji Attila použil jako záminku ke vpádu do Říma.

Kolik teorií o vzniku našeho Měsíce znáte?

Kolik teorií o vzniku našeho Měsíce znáte?

Měsíc po staletí a tisíciletí inspiroval básníky i výtvarné umělce, stejně jako dotvářel atmosféru pro schůzky milenců. V moderní době podnítil také zájem přírodovědců a techniků a na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se po něm tucet lidí dokonce prošlo. Jak ale náš Měsíc vlastně vznikl?

Z Čecha pivaře se stal Čech vinař. Vína vypijeme za 400 Kč měsíčně!

Z Čecha pivaře se stal Čech vinař. Vína vypijeme za 400 Kč měsíčně!

Česká republika je známá po celém světě pro svoji „pivní kulturu“ a lásku k pivu. Nové studie ukazují, že víno je ve skutečnosti nejoblíbenějším nápojem ve středoevropském „ráji piva“.

Nazývali to Černou smrtí  –⁠ mor za krále Karla IV.

Nazývali to Černou smrtí –⁠ mor za krále Karla IV.

V dřívějších dobách byla existence moru znakem, že dojde k opravdu velké ztrátě na životech. V dnešní době je zdravotnictví na zcela jiné úrovni a není se čeho bát, avšak nesmíme zapomenout na tisíce životů ukončených kvůli moru, jakým byla například Černá smrt v roce 1665.

Ve starověkém Římě byla zvykem spousta dnes již nekonvenčních věcí. Ženy byly na sňatek připraveny již ve 12 letech

Ve starověkém Římě byla zvykem spousta dnes již nekonvenčních věcí.…

Pro začátek je nutné podotknout, že starověký Řím byl patriarchální. Sňatek byl tedy uzavírán mezi ženichem a otcem nevěsty, i když ani tak to někdy nemuselo být. Nejstarší patriarchální systém v Římě totiž říká, že o osudu rodiny rozhoduje nejstarší muž v rodině, a tudíž to mohl být i prarodič, kdo nevěstu provdá.

Doporučené články

Kvíz: Oldřich Nový - elegán stříbrného plátna, který okouzlil generace diváků

Kvíz: Oldřich Nový - elegán stříbrného plátna, který okouzlil generace diváků

Nejlepší dějová linka v Ulici: Tahle trhlá postava teď v seriálu baví ze všech nejvíc

Nejlepší dějová linka v Ulici: Tahle trhlá postava teď v seriálu baví ze všech nejvíc

Co dělá Žížala Jaruš z Polabí? Oslavila čtyřicítku a vyzkoušela si roli modelky

Co dělá Žížala Jaruš z Polabí? Oslavila čtyřicítku a vyzkoušela si roli modelky

StarDance 2026: Petra Nesvačilová & Filip Hudlický mají mezi sebou nečekanou chemii. Může jim přinést úspěch?

StarDance 2026: Petra Nesvačilová & Filip Hudlický mají mezi sebou nečekanou chemii. Může jim přinést úspěch?

Monyová některé diváky nudí. Režisérka Zuzana Kirchnerová ale nechtěla laciný krvák

Monyová některé diváky nudí. Režisérka Zuzana Kirchnerová ale nechtěla laciný krvák

Reklama