Reklama

300 000 let starý Adamův kalendář. Nedávný objev přepisuje dějiny lidstva

300 000 let starý Adamův kalendář. Nedávný objev přepisuje dějiny lidstva

Foto: NJR ZA / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Místní domorodí stařešinové znají místo jako „Inzalo y'Langa“ („Místo zrození Slunce“), veřejnost však na něj upozornil až v roce 2003 jihoafrický pilot Johan Heine. Prastarý kalendář prý funguje dodnes a vydává podivné zvukové frekvence.

Reklama

Sto tisíc prastarých staveb

V horských oblastech jižní Afriky se nachází tisíce ruin pravěkých kamenných kruhů, které jsou rozeseté na ploše 10 000 kilometrů čtverečních. Michael Tellinger, jihoafrický spisovatel a průzkumník, odhadl jejich počet na nejméně 100 000. Většina z těchto zřícenin je propojena rozsáhlou sítí stezek, které splývají v nespočtu okolních starověkých zemědělských tras. Nejslavnější z nich jsou ruiny Blaauboschkraal, které Tellinger pojmenoval jako Adamův kalendář. 

Byl objeven díky náhodě a nehodě zároveň

Jihoafrický pilot Johan Heine přes 20 let létal nad kopcovitým terénem regionu Mpumalanga ležícím na východě Jihoafrické republiky a se zájmem fotografoval roztroušené kamenné kruhy. Psal se rok 2003, když jeden z Heineových pilotů havaroval na svahu kopce poblíž ruin Blaauboschkraal. 

Heine se vydal zraněnému pilotu na pomoc. Na místě si všimnul pozoruhodného kruhového uspořádání několika asi 5 tunových dolomitových monolitů. Kameny byly umístěny tak, aby vrhaly stín podle pohybu slunce během roku, což naznačuje slunovraty a rovnodennosti podobně jako u Stonehenge. Po dlouhém pozorování si uvědomil, že se jedná o kamenný kalendář, který prý dobře funguje dodnes. 

Stáří bylo odhadnuto až na 300 000 let

Archeologové se začali o místo zajímat až v roce 2009. Stáří bylo určeno pomocí geologického průzkumu, studií erozních procesů a růstu lišejníků na skalách. Prvotní odhady se podle různých zdrojů pohybovaly od 75 000 let až po 300 000 let. Pozoruhodná je také skutečnost, že oblast je bohatá na výskyt zlata. Nachází se zde množství důlních šachet a nejbohatší zlatý důl na světě - důl Sheba. Možná právě proto tu v minulosti kamenná stavba vznikla.

Mezi teoriemi figuruje i mimozemský původ

Geologický průzkum lokality také odhalil podivné zvukové frekvence, které se šíří ve skalních útvarech pod ruinami kalendáře. Moderní technologie změřily zvukové frekvence s jejich akustickými vlastnostmi. Zjištění vedlo k teorii, že kameny také vedou zatím nevysvětlitelným způsobem elektřinu. Michael Tellinger věří, že jsou ruiny pozůstatkem nejstarší stavby světa, kterou před 300 000 lety vytvořila mimozemská civilizace

Podle jiných odborníků má jít o ohrady pro dobytek

Skutečné stáří a původ Adamova kalendáře zatím nebyly vědci prokazatelně určeny. Mnozí odborníci se kloní k názoru, že kamenné kruhy v celé oblasti jsou ruinami zdiva postaveného civilizací Bokonů v 16. století. Vnitřní kruhové stavby měly tvořit základy sídliště a vnější větší kruhy ohrady pro dobytek (tzv. “kraaly”). Teprve nedávno se archeologové začali zajímat o odhalení hlubšího kontextu těchto zřícenin. Budoucnost snad brzy přinese odpovědi, komu, kdy a k čemu záhadné kamenné stavby doopravdy sloužily. 

Reklama